od člena poota z upramene.cz,
Z praxe výroby živé a mrtvé vody pokud možno jednoduše, levně a bezpečně:
v bazaru v Nekázance zakoupen zdroj pro IT se stejnosměrným výstupem 30/V; 400mA za 150,- Kč. Napětí naprázdno je 40V, při výrobě je odběr 120 mA a napětí klesne na 36V. V Biskupské zahrádce keramický květináč 13,- Kč a plastový kyblík 23,- Kč. V bazaru v ulici Anny Letenské zakoupeny dvě nerezové nemagnetické kuchyňské obracečky, celkem 38,- Kč. 2 kulaté konektory pro průměr 5 mm celkem 4,- Kč a dva žbrdky bužírky z domácích zásob. Celkem tedy necelých 230,- Kč.
Výstupní konektor zdroje putoval do domácích zásob, byl nahražen kulatými konektory. Obracečkám jsem odřízl rukojeti - je to sviňsky tvrdé, takže jsem bruskou vyrobil zářezy, ulomil a zabrousil. To je snad k výrobě všechno.
Náplň je 2x 6 dcl vodovodní vody, pražská má pH cca 5. Po 2 hodinách se zpomalí stoupání hladiny v květináči; po 2,5 hodinách je proces (mnou) úředně prohlašován za dokončený. Minuta sem, minuta tam, takže na to ani časovač nepoužívám. Živá voda v květináči je čirá a má pH cca 8, mrtvá voda je světle žlutá a má pH cca 3, měřeno lakmusovými papírky. Ty jsem sehnal ve Zdravotnických potřebách v Hybernské za 72,- Kč - v drogeriích je nemají, v těch větších ani nevědí, co to je. Redox potenciál jsem neměřil, nevěda jak a čím.
Kladná elektroda postupně získává žlutý nádech, který se nedá umýt. Na záporné elektrodě se usazuje tenký šedý povlak, který naopak umýt jde. Fotografie (martinovi11 se hluboce omlouvám) je při začátku výroby, při dokončení je rozdíl mezi hladinami asi 1,5 cm přičemž vyšší hladina je v květináči.
Chybí tam, že se musí dírky v květináči zalepit.
| Přílohy: |
|
p9180056.jpg [ 32.45 KiB | Zobrazeno 17122 krát ] |