Krátce před začátkem půstu sem se přes kamaráda dostal na parkourovej trénink. Bylo strašný vedro, měl sem málo vody a trénink bys strašně namáhavej. Ještě pár dnů sem z něj byl zničenej. Před tréninkem sem stačil vypít jen půl litru vody a během tréninku možná ani to ne. Pak sme zašli do krámu a na ex sem vypil asi litr vody. Po půl hodině zbytek. Doma sem pak vymočil naprosto neprůhlednou tmavě hnědou kalnou tekutinu. Docela mě to vyděsilo. I když sem pak pil spoustu vody, tak ještě celej druhej den měla moč barvu do hněda. Jak je něco takovýho možný?

Ano, je to možné, dokonce se to děje i při čištění organizmu takzvanou suchou hladovkou, kdy se nepije třeba až deset dní, ale jde o naprosto nejnáročnější způsob očisty organizmu vůbec, nicméně velice účinný.

Takže to mám chápat tak, že vlastně bylo dobře, že sem se dehydratací a extrémní fyzickou námahou dostal do stavu, kdy sem močil tyhle sajrajty? Moh bych se zeptat co a proč se při tom v těle děje?

Tak teoreticky to prospěšné je, nicméně dost nebezpečné a nic podobného lidem ani neradím. Dle toho co o problematice vím, tak prudce změníte pH a to likviduje mnoho druhů šmejdů v organizmu, čili tím se vlastně tělo čistí.

Viděl bych to spíš na zánět ledvin z nepití...

Do tý doby sem pil dost. Jen ten den sem se dostal před tréninkem jen k půllitru vody a necelému půllitru během něj. A hned potom sem vypil litr vody, následovanej maximálně po půl hodině zbytkem flašky.

Promiň, ale uhnat si ve výborném fyzickém stavu zánět ledvin za cca tři hodiny kvůli kombinaci vysokých teplot, fyzický zátěže a dehydratace mi přijde jako naprostá blbost. Zas tak vysušenej sem nebyl.