Ostropestřec
Tahle až dvoumetrová kytička není jen impozantního vzrůstu, ale i nezvyklé krásy. Nádherný bodlákový květ s oduševnělou červenofialovou barvou se nepatrně liší odstínem podle alkality půdy stanoviště. Více modré přibývá zásaditostí půdy, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je ale ve skutečnosti nepřehlédnutelným varováním v celozeleném listoví ostatní vegetace, že zde hrozí nějaké nebezpečí. No, ostropestřec je bodlák a mimořádně dlouhé a ostré ostny na jeho listech doporučují, abyste ho míjeli ne blíž než metr. Raději dva.
Ostropestřec pochází z jižnějších krajů a je celkem dobře adaptován na tamní hic sníženým odparem vody z jakoby voskovaných listů. Bílá barva na nich zase snižuje teplotu na poledním slunci, protože takové slunné a bezvětrné polohy se mu líbí. U nás se výhradně pěstuje. Pěstování na poli je trochu náročnější na půdu a hnojení, protože urostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu.
Ostropestřec se hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože je jako plot úspěšnější proti komukoliv než pletivo. Také je nádherně okrasný na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.
Ruční sběr semen ostropestřece je dosti nepříjemný až nebezpečný, ale má zásadní výhodu v možnosti postupného sbírání nejvyzrálejších semen. A to je docela deviza, protože semena nedozrálá mají podstatně méně účinných látek. Účinné látky jsou částečně obsaženy i v listech a kořenech, podobně jako u příbuzného artyčoku, který se u nás zatím moc nepěstuje k naší škodě a škodě našich jater, protože je to také rostlina významně hepatoprotektivní. Artyčok by tu i rostl, ale nesnáší mráz. A to ani omylem posvěceným Nobelovou cenou za mír (2007) v rámci úmyslně zkresleného řečnění o globálním oteplení (artyčok, zmrzlí bezdomovci a náš prezident vědí své..., ostatní jen to, co úředníci EU dovolí) za účelem lukrativního obchodu s emisemi.
Játra jsou hlavním orgánem naší detoxikace a probíhají zde složité eliminace především našich vlastních zplodin látkové výměny a dále i škodlivin z potravy, vzduchu nebo vody. Moderně i ze šatstva, chemie a léků. Játra se snaží vše zlikvidovat oxidováním. Něco se ale jaterním enzymům příliš nedaří, například složité sloučeniny nasycených tuků, polymery, chlorované a aromatické uhlovodíky, organické jedy, mutagenní látky a vůbec všelijaké i nedefinovatelné sajrajty, které se nám do těla dostanou a dále třeba ještě reagují. Játra k detoxikaci potřebují nejen své aktivní enzymy, ale i dostatek kyslíku. Člověk ve stresu zapomíná dýchat a přidušen spotřebovává za obrovské tvorby odpadních kyselin jako zdroj energie přednostně cukry a škroby, protože ty už mají část kyslíku vázaný v molekulách. Následné překyselení téměř vyřazuje tělesné systémy, orgány a hlavně játra z funkce a celé tělo se zanáší těmito nezdetoxikovanými metabolity - kyselinami. Při tom omezuje svoje aktivity všeho druhy a vy zalézáte do nory nebo na to máte alespoň takovou chuť. Přebytky metabolitů se dočasně ukládají difúzně ve vazivech, která pak tuhnou svými otoky a těmito otoky utlačují i nervy v blízkosti páteře a omezují pohybové možnosti v kloubech. A jste mrtví brouci. Skoro...
Jaterní odpad nezdetoxikovaný (JON) je problém, který nás provází celý život a je důležitější příčinou našeho zřetelného stárnutí než zkracování telomer na koncích DNA. Membrány a obsah buněk se zanáší nerozštěpenými a téměř nerozpustnými vysokomolekulárními organickými látkami, které se chovají jako depotní balast a omezují přinejmenším objemově nitrobuněčné cirkulace. Tím také snižují množství obsažené vody, která v buňkách slouží zároveň jako odkládací až skladovací prostor. Mladá nezanesená buňka je samá voda a její možnosti látkové výměny jsou obrovské. Stará buňka svým koncentrovaným obsahem připomíná zubní pastu, a abyste jejím mitochondriím dodali trochu výživy k aktivitě, musíte použít na výpomoc brigádnický koenzym Q10.
Buňky by i své metabolity vyhazovaly do oběhu, jen kdyby tam bylo volno. Oběh je ale obsazen tím, co játra nezdetoxikovala, a to zhoršuje možnosti pokračování látkové výměny všech buněk v organizmu. Zvláště oněch se zvýšenou látkovou výměnou - buňky vlasové, slizniční, jaterní, ledvinné, krvetvorné, svalové. Ale nejvíce trpí neurony, takže omezují svoji činnost, a když od nich potřebujete nějakou aktivitu, vzniká stres s produkcí stresových hormonů pro přežití a později i všeliké dementní změny. Ve stresu zapomínáte dýchat. Potom chybí játrům kyslík... a znovu dokola.
Takže játra nezbytně potřebují kyslík, tedy dostatečné dýchání. Aby ten ale k něčemu byl, je potřebná vysoká aktivita přítomných enzymů. Poznamenávám, že mají-li některé enzymy absenci, to žádná kytka nevyřeší, jen transplantace jater (a to ještě od někoho, kdo je má (měl...) ještě funkční...). Aktivitu jaterních enzymů podporují mnohé substance z rostlin a ostropestřec patří mezi nejdůležitější zdroje těchto hepatoprotektivních látek. Nejvíce jich je právě pod slupkou jejich semen. A v nich nejvíce, když jsou správně vyzrálá.
Semeno ostropestřece obsahuje značné množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní a proto také rád a neobyčejně rychle na vzduchu na velkém povrchu drceného semene žlukne. Proto drcené semeno neskladujeme. Vylisovaný olej tekutý žlukne již celkem pomalu a pouze na hladině a tento proces lze ještě snadno zpomalit dusíkovou ochrannou atmosférou nebo přidáním antioxidantů. Semeno obsahuje až 3 % obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou využívanou i farmaceuticky. Spolu s olejem působí na játra prokazatelně značnou léčivou silou.
Nejúčinnější pro tělo je pojídání 20-60 i více semen za důkladného rozkousání při každém jídle. Slupky se zároveň podílejí na čištění sliznice střeva od starých nánosů. Lidem se zánětem žaludku a dvanáctníku, zánětem střev, zácpou či hemeroidy ap. to ale nelze doporučit, protože slupky v těchto orgánech stírají také ochranný hlen. V tomto případě je vhodnější si lžičku semen pomlít na tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.
Připravit čaj z ostropestřece doporučuji následovně: lžičku až lžíci semen nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu vypít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech, aby se trávil s natráveninou a tak byla zabezpečena dlouhodobá stimulace jater.
Pakliže si připravujete bylinnou směs, tak ostatní byliny přidejte na desetiminutový zápar až po uvaření ostropestřece, aby se z nich uvolnilo co nejméně tříslovin, které jinak játra nevhodně blokují povlakem jejich buněčných membrán. Nabízí-li vám někdo čaj s ostropestřecem nedrceným, tak v krátkém záparu jakoby ostropestřec ani nebyl a účinek leží na bedrech ostatních kytek.
Lze si udělat čaj i z ostropestřece čerstvě nadrceného, což je nejlepší způsob přípravy, kdy postačí 5 minut varu a čtvrt hodiny záparu. Provádíte-li jen desetiminutový zápar směsi s drceným ostropestřecem, je tam účinných látek minimum neboli správně česky zblo. Z toho plyne, že hodně čajových směsí na játra je jen psychoinformačních, kdy vám může být pomoženo při dostatečné víře a účinkem ostatních bylin. Ty byliny bych doporučoval například: kořen a list pampelišky a čekanky, benedykt, artyčok, macešku, jablečník, lopuch.
Psychoinformačních prostředků je nyní k sehnání poměrně hodně a vyznačují se neadekvátní cenou, kterou zákazník platí za své ovlivnění k nákupu mohutnou reklamou a za kvalitní působení na jeho psychiku. Ideální jsou v takovém případě bylinné tinktury a extrakty mysticky kapané do sklenky vody s pevnou vírou, že když už to stálo tolik, tak to musí být účinné... To je ta pravá psychosomatika, kdy věřící člověk se vyléčí i bez léku, stačí víra jak zrnko hořčičné... ostropestřecové... No, když to pomohlo, bylo to dobře. Když ne, půjdeme jinam...
Někdy se lze setkat s ostropestřecem drceným do zásoby - to je zcela nepoužitelná verze s již žluklým olejem, který bude blokovat játra svojí obtížnou detoxikací. Drcený ostropestřec můžete identifikovat mastnými skvrnami na vnitřní stěně papírového pytlíku - rozhodně nebrat. Navíc jeho vůně snad jako feromony láká bylinokazný hmyz na mnoho stovek metrů.
Ostropestřecový olej je vynikající antioxidant a hepatoprotektivum, ale je nutno ho konzervovat například smícháním s nežluknoucími oleji jiných rostlin. Lze ho přidávat do jídel i užívat jen tak. Sám jsem vyvinul olejovou Ostropestřecovou kaši OO-KH, která je mimořádně až nejhepatoprotektivní a lze u ní předpokládat i efekt doložený posledními výzkumy, podle kterých ostropestřec omezuje prorůstání cév do nádorů. Ostropestřecová kaše také čistí žlučovody, střevní sliznici, vypuzuje parazity a posiluje imunitu.
Z ostropestřece lze týdenním poněkud málo bezpečným vařením v lihu připravit i tinkturu. Trvá to dlouho, protože i zde se účinné látky nerady rozpouštějí. Dobře se ale rozpouštějí v acetonu, který se používá pro farmaceutické extrakce do léků.
Ostropestřec se nejčastěji užívá při žloutenkách a jaterních zánětech (hepatitidách), intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, homocysteinem, zlým cholesterolem, i léky. Dále při cirhóze (tvrdnutí), ztučnělých játrech jedlíků, drogových poškozeních a obecně při snížené funkci jater. Já ho doporučuji navíc v rekonvalescenci, při zvýšené teplotě, kdykoliv před i po ozářkách (včetně RTG, CT, UV, gama a mikrovln), chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách. Také při ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, asciticky zvětšeném břichu, při krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě, během těhotenství, při úmyslném i neúmyslném hubnutí, únavových projevech a tak nějak vždy, když cítíte, že se dobře necítíte, protože se cítíte (zapácháte pokožkou nebo tmavou močí).
Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný, horečkotlumivý, nervoklidnivý a řešící problémy sleziny. Ovšem to bych považoval za vedlejší produkt korektního čištění těla játry a spotřebou živinoplné krve ze střev, slinivky, žaludku i sleziny a tím snížení portálního přetlaku.
Sám poměrně složitou technologií doluji z ostropestřece účinné látky do směsi s nevyslovitelným názvem Ostropestřecová směs JK (1 lžičku na hrnek vody), kterou doporučuji k pravidelnému mnohaletému popíjení po jídlech pro podporu detoxikace a pro dlouhověkost. Jakmile se vám na hřbetu ruky objeví pigmentové stařecké skvrny, tak byste ji měli pít systematicky a velmi dlouhodobě po většině chutných jídel, protože vám již odumírají melaninové barvivotvorné kožní buňky.
Podobně proti stárnutí vyrábím ještě lahodnou ovocně bylinnou směs ®Gambit-H, která je také postavená na schopnosti ostropestřece a dalších rostlin stimulovat játra, detoxikaci, vylučování metabolitů a regeneraci. Ta se zase pije mimo jídla, čímž výborně doplňuje důležitější Ostropestřecovou směs JK v době trávicího klidu. V případě této směsi doporučuji přikyselit nápoj špetkou práškového vitamínu C. V rekonvalescenci, při slabosti, špatné funkci jater, vyčerpání, večerním stresu nebo depresích lze přidat i lžíci hroznového cukru, v případě horečky i dvě lžíce a trochu vitamínu C.
Ostropestřec je nejen krásná rostlina, ale povedlo se mu najít nejslabší místo naší existence. Dokáže se účinně podílet na naší dlouhověkosti, za což by se hodilo mu na znamení velkých díků postavit něco monumentálního, třeba nadživotní sochu.
Ostropestřec by měl být zvolen za posvátný a chráněn jako kráva inde Indy.
B. Nový,
http://www.dedekkorenar.cz
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
