Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Právě je pát dub 19, 2024 4:49 am

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 144 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6 ... 10  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: ŘASY
PříspěvekNapsal: ned zář 19, 2010 10:08 pm 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28269
Bydliště: Poděbrady
muflon píše:
Doporučené a cenově velmi přijatelné jsou např. vločky(bez nutnosti vaření) řas Dulse a Nori..., nebo tablety Kelp.
---------
Hodně komerčně propagované jsou o dost dražší Spirulina a Chlorella....
Málo se ovšem ví že existují značné rozdíly v kvalitě, a stejně jako u ryb je potřeba si zjistit (pokud lze) obsah těžkých kovů(Cadmium,Olovo,Rtuť ap.)...s přibývajícím znečištěním moří....

Např.tady(i když vždy nutno brát s rezervou jako možnou skrytou reklamu...) :
http://www.barleygreen.eu

Srovnání mladého ječmene, chlorelly a obdobných produktů:
http://www.odstavnovace.info/news/srovn ... -produktu/

Vhodnější jsou ty mořské řasy, ty obecně reziduální látky přijímají velice neochotně a bývají tedy relativně čisté.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon zář 20, 2010 6:50 am 
Offline

Registrován: stř srp 25, 2010 12:45 pm
Příspěvky: 733
Stryc prezil rakovinu
V roce myslim 78 byla stryckovi diagnostikovana rakovina, bylo mu tehda neco kolem 30 let. Dneska je mu o 30 vic a nevypada ze by se chystal umrit a docela mu to nekdy pali. Myslite ze podstoupil chemoterapie? Konvencni alopatickou medicinu? Zajimalo by vas co napr. alternativniho zkusil, cim se lecil? Smutne je ze prave tyto pripady lidi se bohuzel nedostanou ani do statistik a tyto lidi ani nemaji tendenci svoje uspechy troupit do sirsi verejnosti, a proc ptam se. Protoze dnesni clovek zblblej alopatickou medicinou a jeji fiktovni duveryhodnosti by mu to stejne neveril a tukal by si na celo...

_________________
Doporucuji motorku, zenu +
[b]Video: http://www.youtube.com/watch?v=wQgPLMTVfGc
Knihy na ulozto.cz: Cerna labut, Nenechte sebou manipulovat, Mym marodum, Co_nam_telo_rika, Doba jedova 1, ZákladyMužskéhoŠovinismu
http://www.csfd.cz/zebricky/nejlepsi-filmy/


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon zář 20, 2010 8:28 am 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28269
Bydliště: Poděbrady
Petr 2 píše:
Stryc prezil rakovinu
V roce myslim 78 byla stryckovi diagnostikovana rakovina, bylo mu tehda neco kolem 30 let. Dneska je mu o 30 vic a nevypada ze by se chystal umrit a docela mu to nekdy pali. Myslite ze podstoupil chemoterapie? Konvencni alopatickou medicinu? Zajimalo by vas co napr. alternativniho zkusil, cim se lecil? Smutne je ze prave tyto pripady lidi se bohuzel nedostanou ani do statistik a tyto lidi ani nemaji tendenci svoje uspechy troupit do sirsi verejnosti, a proc ptam se. Protoze dnesni clovek zblblej alopatickou medicinou a jeji fiktovni duveryhodnosti by mu to stejne neveril a tukal by si na celo...

Naprostá většina mých pacientů přežije rakovinu i ve velice zanedbaném stavu a to i po několika opravných pokusech alopatických lékařů, kdy je organizmus velice oslaben mechanickým poničením orgánů operacemi a vyjedován na nejvyšší možnou míru nějakou lahodnou chemoškou, či ozářen a spálené tkáně se rozpadají. Ono přirozené prostředí v těle, se spoustou kyslíku, umí opravit i takovéto běsy moderní alopatické medicíny a navíc skoro zadarmo, nebo určitě za zlomek sumy, kterou na neefektivní léčbu potřebuje alopatická medicína. Do statistik se to přirozeně ani dostat nesmí, to by narušovalo víru v unikátní možnosti alopatické medicíny a penězovod by mohl vyschnout.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 10:51 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Okopirovavam z hlasani dedka korenare jak mi prislo na mail:

Lesklokorka

Je proti stárnutí, alergiím, poruchám imunity, únavovému syndromu a kde
>> čemu. Osobně si myslím, že 2 g za den snědeny jakkoliv stačí pro
>> požadovaný efekt.
>> Konkurenční produkty se dostávají na ceny o řád vyšší..

>> Cituji z internetu:
>> Znaky:
>> plodnice je celá lesklá, jakoby nalakovaná třen je štíhlý, tmavě
>> (kaštanově) hnědý, 3 – 14 cm dlouhý klobouk je 3 až 20 cm široký, světle
>> červenohnědý, hrbolatý, tuhý až dřevnatý, buď jednostranný nebo výstředný
>> jsou krátké, bělavé, později narezle hnědavé našich klimatických
>> podmínkách roste houba hlavně v létě a na podzim na kořenech listnatých
>> stromů

>> Složení:
>> plodnice lesklokorky lesklé obsahují uhlovodany, aminokyseliny, malé
>> množství bílkovin, tuků, alkaloidů, vitaminů a minerálních látek jako
>> hořčík, vápník, zinek, mangan, železo, měd a germanium.Dvě skupiny látek
>> platí za obzvláště aktivní. Do jedné patří polysacharidy u kterých bylo
>> několikrát prokázáno protinádorové a imunitu podporující působení. Druhá
>> skupina sestává z tripertenů, tedy cyklických uhlovodíků, ke kterým patří
>> rovněž vysoce aktivní ganodermik, ganolucid a lucidemik-kyseliny. Tyto
>> zabranuji podle nejnovějších výzkumů jaterní nedostatečnosti, snižují
>> vysoký krevní tlak, hladinu cholesterolu a potlačují uvolňování histaminu.

>> Použití:
>> Lesklokorka lesklá je po staletí opěvována v čínské a japonské
>> literatuře. V Číně je považována za houbu dlouhověkosti obdobně jako v Japonsku Shii-take. Cínskými názvy ¨Ling Zhi¨ nebo ¨Ling Chih¨ je přímo
>> označována jako ¨houba nesmrtelnosti¨ resp. jako ¨magická květina¨. Slovo
>> ¨Zhi¨ se dá rovněž interpretovat jako božská léčivá bylina¨, japonský
>> název ¨Reishi¨ má stejný význam. Koncem 80. let byly publikovány práce
>> dokazující schopnost houby regulovat hladinu lipidů, glukozy v krvi,
>> krevní tlak a z houby byl izolován komplex polysacharidů příznivě
>> ovlivnující imunitní systém.
>> Lesklokorka lesklá patří mezi houby, které se pěstují nikoliv z
>> kulinárních, ale především z léčebných důvodů. Vzhledem k dřevnaté
>> konzistenci se požívá ve formě prášků, tablet, tinktur, čajů a sirupů.
>> V čínských nemocnicích podávají pacientům extrakt z houby ve formě sirupu
>> jako součást léčby při:
>>
>> • posílení imunitního systému resp. zvýšení odolnosti vůči stres
>> • chronické bronchitidě
>> • astma
>> • kardiovaskulárních nemocech
>> • hypertenzi
>> • onemocnění žloutenkou
>> • nespavosti
>> • migréně
>> • dně
>> • revma
>> • sklerodermii
>> • Dermatomyositie
>> • Lupus erythematodes
>> • Alopecia areata
>> • Myotonia atrophicans
>> • Dystrophia musculorum progresiva
>> • a dalších poruchách
>> Lesklokorka lesklá byla použita i při výcviku ruských kosmonautů pro zvýšení pracovní kapacity a k rychlejšímu obnovení normálních
>> fyziologických funkcí.

>>


>> ...sušená a krájená na plátky. Zatím se domnívám, že její
>> použití je pro prevenci proti smrti sníst asi jeden plátek za den. Víc
>> toho ani nejde. Chutná to jako překližka kombinovaná s dřevotřískou.
>> Nechápu, jak mohli v Ásii zjistit její léčivost a zdůvodňuji si to jen
>> neskutečným hladem. Hlad má na dlouhověkost ale příznivý vliv - ale oni
>> si myslí, že za to může tenhle dřevokazný choroš. Já si to zatím občas
>> žvýkám jako žvýkačku z půlky plátku, protože, co kdyby.... Víc to snad
>> ani nejde.
>> Borci si ho mohou rozemlít na prach a aplikovat jako prášek, suprborci si
>> 100 g rozmixují v asi 150 - 250 ml vodky a užívají po lžičkách. Uprborci
>> to používají jako užívání tříchlapové - dva chlapi vás drží a jeden
>> krmí...
>> Dle doporučeného návodu máte uvařit půl hodiny 10 g a pít na mozek,
>> ledviny, imunitu a stárnutí.
>>
>> B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz


Naposledy upravil muflon dne pon říj 04, 2010 11:20 am, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Kostival
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 10:56 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Kostival

Nádherná a elegantní bylina prezentující už v názvu kterak ji nejlépe využívat. Odedávna nebylo nic lepšího ku pomoci při léčbě zlomenin, pohmožděnin, naraženin, bolavých kloubů atd. snad po celé Evropě. Vnitřně se úspěšně užíval drcený kořen rozmíchaný v mléce při vředech žaludku, suchém kašli a mnoha dalších neodborných potížích.
Nyní jsme již ale mnohem chytřejší než dřív, než kde kdo, kde co a než moudrá příroda zvláště. Víme mnohem lépe, co člověk potřebuje, než on sám. A kdyby váhal, máme reklamu, lobby, mafie, daně a zákon, nebo-li vůli mocných. Proto bylo z evropské moci úřední nařízeno, že díky obsahu pyrolizidinových alkaloidů, u kterých se předpokládá kancerogenní působení na játra a které kostival v nepatrném množství obsahuje, budiž tento zakázán.
Osobně si ale rebelsky myslím, že vysoký léčebný účinek kostivalu je dán zesílením účinné složky (allantoinu) právě dotyčnými alkaloidy. V souvislosti s kostivalem v literatuře ani patologii nebyl popsán jediný případ rakoviny. Podobně se stalo více užitečných kytek protistátními, například podběl, vlčí mák, kozlík, andělika aj.
Nicméně mě překvapuje, že kytky, jejichž staleté užívání neprokázalo nebezpečí, se zakazují, ale například tabák ne, i když jeho škodlivé působení je prokázáno a zveřejňováno na každém propagačním billboardu ministra zdravotnictví. Zdá se to být poplatné rčení, že všichni si jsme rovni, ale někteří jsou na tom rovněji, nebo že zákon platí pro každého, kdo zrovna nemá na imunitu.
Obecně mi problém rovnějších a imunitnějších připadá podobný harmonii při pohledu na rozkvetlou louku. Pro nás, pány tvorstva, je taková louka vhodnou představou estetického zážitku hodného pera básníkova, štětce malíře a vůbec kdejakého umělce nebo kohokoliv, kdo tuto funkci obdržel či zdědil. Dopřejte si ten úchvatný pohled na louku skvící se v letním slunci naplněnu vůněmi, barvami a životem. Jen si to představte. Dobrý, co?
No a nyní si uvědomte, že zde probíhá neustálý krutý boj o přežití. Jedna rostlina bojuje proti druhé o místo na slunci. Proplétají si kořeny a dusí se nejen omezením přísunu živin, ale některé paraziticky sají cizí živiny přímo z kořenů úspěšnějších (například světlík...). Jiné si dělají prostor pomocí rostlinných jedů, herbicidů, jimiž prosycují půdu vůkol svého kořání (akát...). Nadzemní části si vzájemně snaživě stíní, boxují listy a rostou ze všech sil kariéristicky nahoru. Lákavými vůněmi či barvami se snaží reklamně přilákat opylující hmyz, nebo ho podplatit lahodným a výživným nektarem. Další rostliny si osvojily bojové umění a vylézají vzhůru po tělech poražených soupeřů. Dokonce jsou takové, které se ubrání sežrání živočichy vlastní jedovatostí, trnovými kopími, chlupy nebo dokonce živočichy loví (láčkovky, rosnatky, trifidi...). Řekl bych, že být rostlinou na louce je hodně drsné, protože slabý nepřežije a průměrný jen možná. Blbý, co? Mně to připomíná běžné lidské komerční chování mixnuté osobním bojem o přežití a místo na slunci. Dobrý, co?
Co je nám ale po tom, co si o nás dupalech, trhalech, sekalech, rýpalech, posřikovalech, plundrovalech, škodilech atd. kytky pomyslí, ony mají svých starostí dost. Kolik ale lidí při svém sobeckém hemžení myslí na podstatu přírody? Tou totiž nejsme my, ale mnohem více rostliny, protože ony si bez nás poradí, ale my bez nich nepřežijeme. Ale nechováme se ani trochu v tomto duchu - v posvátné obavě, že nás rostliny opustí, že nám nedají najíst. Málo jim děkujeme veřejně i v tichu mysli. Chybí nám před nimi pokora, vděk, úcta, tolerance a láska. Jsme jim plundrujícími vandaly namísto laskavými hospodáři. Žijeme bez budoucnosti teď a hned. Nemáme-li na to, půjčujeme si z budoucnosti a tím si ji otravujeme nepříjemným zadlužením. Netěšíme se. Není na co, splácení dluhů není oblíbeným sportem spotřebního myslitele. Ten svá přání realizuje neprodleně, na úvěr, dřív než se promění v touhy a proto se neraduje, nepociťuje vděčnost. Jak k sobě, tak k rostlinám.
Myslím, že Bůh naše lidské hemžení také přehlíží ze svého vysokého postu jako alternativu harmonie, stejně jako my vidíme louku. Ale my se zatím, jak ty kytky dole, mezi sebou ze všech sil debilně rveme v přednastaveném programu pudů o jakési omezené individuální přežití, nechápajíce veškerý smysl.
Kam se poděla důstojnost, kultura, rozum? A kam se poděl kostival?
Kostival zvolil taktiku buldozeru. Roste podle možností a vláhy v široce mohutnou bylinu, která mechanicky utlačí okolní rostlinky razantním růstem, váhou listů a hlavně včasným nástupem, na kterém se podílí rezerva živin v oddenkovitém tlustém kořeni. Kostival pro svoji váhu potřebuje množství vody a daří se mu ve vlhkých a kvalitních půdách, obvykle tedy v blízkosti potoků ap. Objevíte-li v nesekané podmáčené louce na podzim nelogicky pustý prostor podobný zválenému pelechu až metr v průměru, naleznete uprostřed v zemi schovaný a vegetačně spokojený obézní kořen kostivalu potutelně se ve skrytu vysmívající méně úspěšným konkurentům i divícím se vám.
Vynesete-li ho na světlo, dělá, jako že je černý, však byv rozlomen je barvou kosti slonové podoben (budete-li to předčítat, tedy pateticky a procítěně…). Použije se hnedle nebo se podélně rozkrájí a nasuší v podstřešním horku půdy, je-li ano; ne-li, ne. Nejúčinnější je množstvím účinných látek v době vegetačního klidu, čerstvý kdykoliv (sám vždycky chvíli přemýšlím, co tím myslím, ale jo, napsal jsem to dobře a pro mozek stimulačně).
Dvakrát si ze mě udělal čerstvý kořen kostivalu perfektní šprým. Hodlal jsem z něho získat na řezací odstředivce čerstvou šťávu jako například z mrkve. I láduji do stroje mrkvi podobný kořen kostivalu a mašina řve, řeže ho a drtí, vibruje a mohutně se namáhá. Postupně zesiluje lomcování, ale ani já nepolevuji, držím stroj, cvakám zuby, vibrujeme spolu a cpu, cloumeme světem, objímáme a cpu a cpu. Prostě horor. Při tom mě udivovalo, že neteče žádná šťáva a ani neodletují kousky řezanky či drtě. Když jsem dotlačil nástavcem celý kořen dovnitř, mašina po několika silných ranách vyplivla celý a kompaktní kořen do odpadové nádoby. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Přítomné slizy kostivalu slepily kořen zase dohromady, takže dělal, jakoby se nic nestalo. Při podrobnějším pohledu skutečně byl rozřezaný na úplně malé kousky.
Zkusil jsem tedy dát čerstvý kořen do mixeru. Opět vyhrál a na počest svého vítězství vytvořil na nožích mixeru kompaktní a tuhou kouli, která se musela velmi pracně a nebezpečně odkrájet.
Použil jsem tedy fintu fň. Nalil jsem do mixeru vodku a teprve potom přidával kořen kostivalu a vznikla zvláštní nefiltrovatelná rosolovitá tekutina až řídká slizovitá kaše. Spáchal jsem ze staré NDR dederonové košile pytel a z něho dojivými pohyby vyždímal do mísy upatlaný a slizký lektvar. Raději vám neřeknu, čemu se podobají zbytky lezoucí z rukávu…
Fantasticky se to osvědčilo na artrotické a všelijak bolící klouby a páteř. Jen je to dost ulepené, ale jde to umýt. Využití je také na bolavé, unavené či pohmožděné svaly. Dokonce i ležící vstali. (Na visící to nefunguje…).
Později jsem vodku nahradil Alpou zředěnou vodou 2:1, přidal měsíček, řepík, šalvěj, heřmánek, levanduli, mínus (česky bez) a další přísady a nazval to kostivalovým mazáním K3. Nyní vyrábím jako produkt vývoje číslo 8 tak zvané první mazání K1. První mazání K1 jsem ho nazval proto, aby se s tím mazalo jako první pro tlumení bolesti, uvolnění otoků kapilárním systémem a regenerační efekt a potom jako druhé mazat měsíčkovým olejem MO pro zvláčnění, uvolnění otoků lymfou. Naopak by olej zacpal cestu slizům do pokožky a nebylo by to ono.
Dosti podobného výsledku lze dosáhnout několikaměsíční koupelí sušeného kořene v ředěné Alpě. Při vtírání se lihovodní část vstřebává a odpaří a zbylé slizy na pokožce neesteticky žmolkují. Ty doporučuji v období sucha setřít, seškrábat nebo v období dešťů vodou odmýt.
Jeden dole jmenovaný bylinkář na zlomené ruce svých dětí používal nastrouhaný čerstvý kořen kostivalu do rozpuštěného vepřového sádla. Tuto směs v již příjemné teplotě napatlal na ruku se srovnanými kostmi v centimetrové vrstvě namísto sádry, převázal obinadlem a zafixoval plochou vařečkou. Po 24 hodinách se kostivalové obložení opatrně odstranilo a macerovaná pokožka se nechala na šest hodin vzpamatovat a znovu se použil čerstvě připravený obklad asi na 18 hodin. Potom se to jen zafixovalo na další den nebo dva. Dál už nic, jen na dva týdny šetřit ruku. Akorát mé skotačivé a nedočkavé dítě Adélka psychicky nevydrželo a na oblíbeném tělocviku šestý den mělo neodolatelné nutkání si zahrát vybiku – rána, lup a bylo to znova. Za trest si potom kostivalový obkládek užívalo čtyři dny a zákaz cvičení s ulomenou rukou na tři týdny. Byl jsem překvapen, jak snadno se dětem ty ruce lámou. Ovšem vlastní nešikovností si celkem pravidelně lámu zhruba každé čtyři roky některé žebro nebo něco. Jak to dělám, napíšu asi jako veselohru.
Proto je důležité až nezbytné si pohotovostní kostival pěstovat na zahrádce nebo blízko domu a v ledničce schovávat ve sklenici uzavřené neškvarkové vepřové sádlo (neoxiduje).
Dle staré receptury se používalo koňské hřivní sádlo. Možná proto, že koně na pastvě údajně sežerou nejdříve kostival, aby se stali léčivými při pozření nebo aby nekulhali? Nevím, ale lidově se dělají obklady z odvaru z mletého suchého kořene a zvláště pohybově exponovaným nebo koňům se přikládají na namožené svaly a šlachy nohou a oni se tomu pak řehtají - zřejmě z nás mají srandu a je jim dobře. Asi proto, že nevědí, jak jim kostival může uškodit. (Poznámka pro úředníky, příslušníky a politiky: To byl pokus vtip.) (Druhá poznámka: Nepokoušejte se to pochopit. Není čím. Není co. Ani já to nechápu, asi jsem také blbý.)
Kostival je nádherná sebevědomá a důstojná rostlina a rád hledím na jeho fialové květy, které chápu jako barvu moudrosti. Klony jiných barev mají ale také stejné účinné látky pro koně a lidi dobré. Lidé si jich neváží, ale koně jo. Já také.

Břetislav Nový, www.dedekkorenar.cz


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 10:58 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Okopirovavam z hlasani dedka korenare jak mi prislo na mail:

>> Máta peprná
>>
>> Kdo by neznal pfeffermintové bonbóny hašlerkovitého typu nejen čistící
>> dech od zápachu, ale i pro funkci skomírajících hlasivek po námaze či
>> přistydnutí a zvláště pro zpěváky nebo jiné akustiky až hlukiky, kteří si
>> potřebují řádně pořvat na ochozech stadiónů. Znáte i ochucenou čokoládu,
>> kořalku a jiné peppermintové produkty, například ústní a pleťové vody či
>> žvýkačky, po nichž reklamně mrzne dech i s okolím. Kdo by neznal
>> mentolovou větrnou příchuť. Ano, známe je ze zubních past, limonád a kde
>> čeho, zvláště z reklamy. A všude se uvádí jako hlavní výhoda svěžest.
>> Podle mého ale tlumení nervové citlivosti předávkováním se mentolem a
>> mátou vede k obrannému výronu stresových hormonů dřeně nadledvinek a ony
>> ladí organizmus do vyššího výkonu a aktivity. Vzhledem k dostatku jiných
>> stresorů v našem prostředí doporučuji užívat mátu s rozmyslem a
>> nepravidelně nebo alespoň ve směsích s dalšími bylinami. Svěžest je tedy
>> určitým projevem obrany organizmu před mentolem zaplacená zvýšením
>> látkové výměny a zanášením se jejími metabolity.
>> Nejznámější je oblíbené mazání (ponejvíce pro mou a vyšší věkovou
>> kategorii), jehož bolest, svrbění a pálení tlumící efekt objevil někdo,
>> kdo asi sjel oblíbený svah v Alpách bez lyží, a zřejmě na zaznamenání
>> této důležité události učinil název proslulého následky tlumícího
>> mazadla. Mazadlo ono si můžete napodobit vložením asi půl kila máty do
>> litru 65% lékárenského alkoholu neboli špiritusu na měsíc nebo tři. Na
>> Moravě lze použít i kvalitní silnou slivovici, jejíž vůně již z několika
>> metrů bude avizovati vaši zdravotní snahu a sebepéči... neb po vylisování
>> zelenoskoročerného vonného lektvaru se můžete pilně pomazávati a mazati
>> až do úplného namazání nebo příchodu zdraví, kteréhož pocit může být
>> předchozím do značné míry vesele nahrazen. Budete-li se mazat vnitřně,
>> budete asi zpěvní, neřiditelní a nezastavitelní, dokud nepadnete
>> (stresové hormony versus metabolity).
>> Tento vlastnoruční přípravek můžete užívat i vnitřně, ale po přiměřeném
>> rozředění asi 1-2 ml lektvaru do 2 dcl vody. Tím vznikne nápoj považovaný
>> za nealkoholický (do 0,5% ea). To je srovnatelné například s pivem, do
>> kterého přilijete ještě 7,5 l vody. Je-li voda při ředění piva teplá,
>> vznikne 8 l pivního střikočaje a takto sice zajímavé nealkoholické pití
>> pro 2-3 žíznivce, ledvináře, prostatiky a preventivní urologiky, ale
>> obávám se, že ne příliš obecně oblíbené. Někdo by řekl, že se to nedá
>> pít. Faktem je, že to nemůže pít pivař, protože ho přemohou emoce.
>> Byl-li bych byl urologicky poškozen a žízniv, klidně bych to pil, ale
>> přidával bych si tam mátový lektvar jen někdy podle pocitu, že ho tělo
>> potřebuje. Mátu k pití doporučuji hlavně ve směsích. Samotnou jen ve
>> zvláštních obvykle společenských případech, kdy je záhodno nabudit ducha
>> a intelekt s laskavou a mírnou dopomocí stresových hormonů, že abych
>> nebyl jako obvykle za inteligenční trosku. A přidal bych si trošku šťávy
>> z citrónu...
>> Obvyklý a běžný čaj ze samotné máty peprné se udělá přelitím jedné až
>> dvou lžiček (1 - 4 g) hruběji řezaného za studena nasušeného listu vroucí
>> vodou a následným podpokličkovým spařením na 5 - 10 minut před scezením a
>> následným vypitím po douškách ve smyslu ne najednou rázem, aby silice
>> máty nepůsobila příliš dynamicky. Mátový čaj je na chuť vynikající pitivo
>> s mnohými zdraví podporujícími indikacemi. Snižuje křeče v zažívání,
>> pročišťuje žlučovody, zvyšuje tvorbu žluče, zlepšuje chuť k jídlu a
>> využití potravy zvýšením produkce trávicích šťáv, uvolňuje zahleněné
>> průdušky a také střevní tlaky při plynatosti, lehce potlačuje bolest
>> hlavy, čistí krev, snižuje mírně napětí hladké svaloviny tepen a tím i
>> tlak krve, podporuje srdeční činnost při slabosti a nadměrném bušení,
>> působí mírně protizánětlivě na trávicí trubici, omezuje zápach z úst a
>> zánětlivé pochody v ústech a krku, stimuluje popudovým efektem (dle mého
>> pozorování) centrální nervový systém, snižuje břichabol, podporuje tonus
>> všeho aktivizací nadledvinek a tak nějak vůbec atd.
>> Obecně je mátový čaj veřejností velmi příznivě přijímán a není divu – je
>> vynikající. Opakuji, že ale není vhodný pro pravidelné dlouhodobé
>> podávání nebo silné dávky (nad 2 g máty na 10 kg tělesné hmotnosti za
>> den), protože předávkování působí po krátkém vzpružení malátnost a únavu.
>> Zvláště ve vydýchaném prostoru a při déledobém psychickém napětí. Pro
>> tento účel bych doporučoval spíše meditační kombinaci s dobromyslí,
>> mateřídouškou, meduňkou a případně anýzem či výše diskutovaným chmelem. A
>> dechová cvičení...
>> Někteří skoro všichni homeopati nedoporučují při své terapii užívat
>> zároveň mátu, protože její vliv na nervový systém údajně ruší účinnost
>> bioinformačních technologií. Tento rušivý vliv se mi při experimentech se
>> směsemi dalších bylin a máty do 1 g na porci nepotvrdil.
>> Inhalace par z právě vroucího či čerstvě odstaveného silného mátového
>> čaje kamsi pod váš nos s hlavou pod ručníkem se doporučuje na 5-15 minut
>> lidičkám s katarem průdušek nebo krutou rýmou ap. Na rýmu se dříve jemně
>> drcená suchá nať dokonce šňupala.
>> Čaj z máty je i dobré kloktadlo a vyplachovadlo úst například při
>> paradentóze a kuřáckém nebo jinak nebezpečném smrdutém dechu...
>> Dětem pití máty a užívání mátových žvýkaček nedoporučuji, protože jejich
>> citlivý nervový systém je na předávkování mentolem háklivější a nadměrné
>> mentolžvýkačkování a čajomátopití může podle literatury způsobit až
>> paralýzu vitálních center v míše s následným dušením. Tento efekt se
>> nebezpečně násobí u dětí užívajících drogy. Tam se ale přidruží i další
>> efekt zrychlené degenerace jaterních enzymů a jejich detoxikačních
>> schopností nebo spíše neschopností s podílem stresového přidušení. Já
>> bych dětem drogy k mátě rozhodně nedoporučoval a bez máty raději také ne,
>> přestože jich stejně už většina podle statistiky drogy požila, kouří,
>> pije alkohol nebo šikanuje. Nakonec bych dětem kromě viróz a kašlů moc
>> ani mátu nedával, protože stresu mají mnohem více, než je zdrávo.
>> Zajímalo by mne, kde roste tolik máty peprné, aby se z ní vydestilovalo
>> dost silice (obsahuje jí 1-3 %) a ze silice oddělilo potřebné množství
>> mentolu (kteréhož je v silici 50-75 %). Když si spočítáme, že při
>> sesýchání 1 kg natě čerstvé sklizené máty za sucha dopoledne na počátku
>> kvetení (v kulturách to jde i bubnovou sekačkou a až 3x za rok) při
>> sušení do 30° C (při vyšší teplotě přes 35° C vysublimují silice!)
>> vznikne asi 200 g sušené drogy, v níž je asi 4 g silice a v té je asi 2,5
>> g mentolu, jehož tisíce tun potřebné na světě k výrobě žvýkaček, zubních
>> past, potravních doplňků a mazání jsou nepředstavitelné.
>> Proč je taková obliba máty? Je to dáno tím, že mentol tlumí napětí
>> hladkého svalstva trávicích orgánů, žlučovodů, tepen a tím snižuje
>> vnitřní tlak v těchto orgánech, čímž se zabraňuje či předchází bolestem v
>> nich, napětí a kolikám. Zvláštností je dobře pozorovatelný efekt
>> lokálního dráždění chladových receptorů, které přináší nejen příjemný
>> chladivý pocit, ale zároveň příznivě snižuje nežádoucí citlivost na
>> drobné bolesti, svrbění a podobné nepříjemné pocity na pokožce, v podkoží
>> i na sliznici. Pocit větrovosti na sliznici dutiny ústní doprovází
>> intenzivní a velmi charakteristická chuť, která do značné míry mění
>> obvyklé kulinářské vlastnosti jídel, takže kuchaři mátu přidávají jen s
>> takovou dávkou odvahy srovnatelnou s malíři abstraktních obrazů, jejichž
>> spotřebitelé to vidí a vnímají každý jinak.
>> Každopádně je mentol důležitou složkou kloubních a jiných lokálních
>> mazání a řady masérských přípravků.
>> Máta je zajímavá tím, že ze semen vyroste většinou bylina úplně jiných
>> vlastností. Proto se množí vegetativně dělením trsů nebo řízkováním nebo
>> oddenky. Máta má kořeny agresivitou podobné pýru, ale potřebuje více
>> vláhy a poměrně rychle vyčerpává půdu. V dobré půdě dokáže narůst až
>> třičtvtěmetr, ale obvykle se sklízí v polovině této výšky těsně před
>> kvetením. Necháte-li mátu na záhoně příliš zahoustnout, tak degeneruje a
>> krsne. Někdy rezne, někdy černá – obojí je nutné neprodleně zlikvidovat.
>> Ostatní druhy máty mají silice méně a v ní navíc nežádoucí mentofuran,
>> který kazí chuť i vůni. Máty se mezi sebou značně kříží, takže nejlepší
>> je si vzít osvědčenou sazenici od odsvědčeného odborníka. Tedy, pakliže
>> vám ji nabízí... Když ne, tak si ji kupte.
>> Na závěr ještě podotýkám, že mátový čaj se pije jako obřad u příležitosti
>> meditace s nezbytnou důstojností chvíle pro povznesení ducha a pro
>> zklidnění tělesné a trávicí nepohody.

B.Nový-dědek kořenář


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Pampeliška
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:00 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Pampeliška

Pampeliška je náš oblíbený plevel na zahrádkách, jehož nádherně žlutá barva květů přivádí do vytržení ženy, děti, zahradníky, králíky a včely.
Ženy se polaskají estetickým pohledem na žlutou louku a zasněně se zamyslí nad tím, kam si založily recept na pampeliškový med a jestli mají vhodné citové a tvořivé rozpoložení i časovou kapacitu ho uvařit. A protože ženy jsou v kuchtění většinou muži činu, rády recepty tvořivě zkoušejí. Rozvaří v silném cukerném roztoku žlutá kvítka na hnědý silně ublemptaný humus zvláštní barvy i chuti a s vemlouvavým nadšením hovoří o jeho obecných zdravotních výhodách při pokusech ho vnutit bližním. Samy si většinou moc nevěří, ale když už to dalo tolik práce, tak to přece nevyhodíme! Ostatně hlad, víra v oběd a něžné násilí donutí experimentálního bližního k ochutnávce a zamilovaného možná i k pochvale.
Děti nad výskytem pampelišky na domácím drnu zajásají a s nadšenou aktivitou zkoušejí všechno otrhat, zdupat, zválet a nakonec vyzkoušejí, že plést věnečky je složitá a bezohledně trpělivá práce se žalostným výsledkem a odcházejí z orvaného trávníku s poházenými zbytky hraček, věnečků, pampelišek, jídla, nápojových obalů a použitých věcí ještě nadšeněji k televizi. Modernější mladistvý se nezdržuje a hned po vteřinovém záblesku estetiky odešle kamarádům SMSku, že by tady mohlo být perfektní mejdlo, protože tu je tráva. Což mu zajistí hojnou účast. (pozn. překladatele: tráva je sleng pro konopí)
Majitel trávníku si rve několik zbývajících vlasů.
Zahradník se moudře zadumá, pohlédne do brejle a do tabulky dávkování selektivního herbicidu.
Králíci jsou většinou toho názoru, že se jedná o vynikající žrádlo. To vám potvrdí každý chovatel a za mlíčňáky někdy zaplatí i životem, jak se občas dozvídáme z černé kroniky, kdy je sbíral v kolejišti, ve výběhu pro býky, na střelnici nebo na soukromém pozemku konfliktního souseda. Králík za to zaplatí životem vždycky.
Včely za nadšeného bzukotu lezou po květech, až jsou celé zažlucené pylem, tlusťoučké a spokojené. Ovšem podle některých pozorování většinu času jenom vrtí zadkem a pumpují do úlu med, až když jsou květním nektarem přecpané.
Bylinkář ví, že pampelišek je veliké množství variant od deseticentimetrových po metrové (největší exempláře jsem viděl u příležitosti jedné své přednášky na neudržovaném dvoře pohostinství v místě, kam se chodili pánové nadýchat čerstvého vzduchu... a hlavně se vymočit), od chlupatých po lysé (list pampelišky!), od dávivě hořkých (malé a neduživé druhy) po lahodné až salátové (velkolisté, rychlerostlé). Větší jsou většinou chutnější (hlídejte si lokalitu...). V odborných knihách naleznete, že se sbírá list, kořen, potrubí vedoucí ke květu s obsahem bílého mléka, tedy šťopka a lidově vzácněji květ. To si naleznete dle potřeby, ale je to v nich napsáno tak nějak vysušeně a bez života.
Podle mne pampeliška jemným způsobem stimuluje tvorbu trávicích šťáv žaludku, slinivky i střeva a podporuje tvorbou zředěné žluči čištění jater, žlučníku a žlučovodů, detoxikaci organizmu po lékové terapii i jiných jedech. Snižuje pocit hladu a uvolňuje křeče v zažívání, bolesti slinivky a zvláště žlučníku.
Jedna moje přítelkyně, výborná kuchařka (která svému umění dělá reklamu i vzezřením), ukrutně ráda bramboráky. Ovšem vždycky ji potom chytnul žlučník... Doporučil jsem jí chodit si bramboráky vychutnat na zahradu a zajíst čerstvým listem pampelišky - osvědčilo se. Nakonec ale žlučník stejně nevydržel dietní záliby a výživové sliby a nechal se vyřezat.
Každému, kdo má zanesené žlučovody i žlučník, doporučuji 3x denně sníst dva listy pampelišky běžné velikosti. Jako bonus obdržíte čištění i tenkých žlučových cest v játrech, jaterních žlučovodů. Při přechodu z jídel chutných na zdravé se po roce vyčistí játra, žlučovody i většina bahna a kaménků ze žlučníku bez jakýchkoliv potíží. Jediná potíž je v šatstvu, které vám potom bude v pase asi poněkud plandat. Já bych doporučil s jídly i ostropestřecový olej (OO nebo OO-KH) a ostropestřecovou směs (JK).
V zimě si namísto listu berte kousek čerstvé bílé dužiny pampeliškového kořene (v létě je lepší list). Je vhodné si na zimu zařídit krecht, což je takové podzemní jakoby sklepeníčko na zahradě určené pro skladování mrkve, petržele, celeru a pampelišky v pískovém zásypu.
Nevzpomínám si, že bych v nějakém supermarketu viděl v nabídce kořen pampelišky (a kdyby, tak by asi byla stejně dovozová, neosobní, přešlechtěná a extra drahá). Viděl jsem tam ale čekankové puky. To není touch od hokejisty, ale šlechtěná čekanka vyrostlá ve tmě s vyšší křehkostí a nižší hořkostí, které má poněkud salátové vlastnosti i vlastnosti listu pampelišky a proto tyto puky vřele doporučuji. Jsou bílé, šmrncnuté zelenou, křehké a na chuť výborné. Když to spletete, je puk touch černý válcovitý, chutná po gumě a tvrdý, že si v něm můžete zlomit zub.
Zajímavý toust vznikne, když si natrháte mladé lístky kopřivy, zabalíte do listu pampelišky a sníte jen tak. Když to uděláte obráceně, bude vás pálit celá hubústa. Je to vynikající proti hladu i žízni. Dodávka enzymů, chlorofylu, vlákniny atd. je k nezaplacení, avšak ministr zdravotnictví varuje nejen před kouřením, ale i před hygienickými riziky. Já bych řekl, že máte používat mozek; tedy, kdo má... Ostatní nechť se drží předpisů.
Pampeliška s kopřivou v této čerstvé podobě se chovají velice tonizačně a vyloženě dodávají energii a možná lépe než exotický ženšen, eleuterokok, goji nebo schizandra. Myslím, že vývozem našich nedoceněných plevelů do Ameriky a Číny bychom mohli korigovat dodávky tamních běžných bylin a plevelů sem s barnumskou reklamou k vymývání mozků za drahé peníze.
Český ženšenový čaj vyrobíte ze směsi 2-3 dílů listů kopřivy a jednoho dílu listů pampelišky. Do vroucí vody vhodíte hrst čerstvých omytých listů a přivedete znovu k varu, odstavíte na 20-30 minut pod pokličkou, scedíte, zchladíte a pijete dle potřeby. Nedopitek za několik hodin vylijete do květináčů domácích květin, kterým to udělá také dobře. Máte-li pocit, že je na vás čaj moc silný, lze ho zředit dobrou nechlorovanou, nebublinkovou, měkkou vodou.
Budete-li chtít čaj podobných vlastností i v zimě, vezměte stejným dílem sušené listy pampelišky, kopřivy, břízy a řepíku. Spařte asi lžíci řezané směsi čtvrt hodiny ve čtvrtlitru a můžete pít do krásy a zdraví jako velmi univerzální čaj 2-4x za den kdykoliv.
Sušený kořen pampelišky přidávejte do směsí podporujících trávicí pochody, žaludek, dvanáctník, játra, žlučník, slinivku, tenké střevo, a do směsí uklidňujících tamní křeče a bolesti. Také do krevčistících směsí a při cukrovce. Ze samotného pampeliškového kořene lze pít čaj také, ale do týdne asi změníte názor.
Používání pampeliškového medu má kupodivu pozitivní vliv nejen na játra, ale přes ně na některé alergie respirační, někdy také zažívací nebo kožní. Nelze to sice slíbit, ale 2-3x denně 2 malé lžičky medu z pampelišky přes celou zimu odnaučily již dost dětí pylové i jiné alergii. Na konci výroby pampeliškového medu doporučuji na 1 kilogram produktu přimíchat 1-2 lžíce práškového vitamínu C (2-5%).
Budete-li si občas zpestřovat jídelníček špenátem z listu pampelišky, kopřivy atd., vybírejte pampelišku podle chuti. Prostě vám musí chutnat. Pampelišky s těžkými životními podmínkami nejsou většinou dobré a chuťově vše kazí. Pěstujte si na záhonku pampelišky salátovky. Sám jsem těmito listy uvítal delegaci léčitelů z Itálie před patnácti lety, když jsem byl předváděn jako místní folklórní rarita, cvičená opice nebo kulturní zřícenina. Pampelišková svačina je po všech stránkách uspokojila – předvedl jsem se jako přiměřený ekonomicky nezajímavý tuctový exot a neškodný blázen. A mám klid.
Z toho plyne poučení – nabízejte svým návštěvám jako osvěžující svačinku čerstvé listy pampelišky a k pití pampeliškokopřivový čaj a lidé jiné společenské kategorie nebo blbci u vás byli naposledy.
Ještě je jedno důležité uplatnění čerstvého listu pampelišky. A to při hladovkách. Protože při hladovění tělo potřebuje pro pohyb střev cosi do nich, ale také jsou zapotřebí enzymy, chlorofyl a hlavně kyselina listová. Takže ve chvíli ataku hladu se list pampelišky svými jemnými hořčinami podílí na jeho tlumení. A to není k zahození. On je hlad prevít a když vám ovládne mysl, jde vaše důstojnost stranou i se všemi předsevzetími. Když ne, jdou pryč vaše svaly a jejich bílkoviny, ze kterých se tvoří vaše výživa po dobu hladovění. První týden mizí bílkoviny z otoků, druhý týden jedete na rezervy z jater a tkání, třetí týden vám organizmus žere staré, nedokrvené, nefunkční, balastní a nepoužívané buňky. Ale teprve od čtvrtého týdne k těm předchozím začne přikusovat ty zmutované. To je docela dost dlouho, ale dá se to s přiměřenou sebekázní vydržet, zvláště, máte-li dostatečnou nadváhu a motivaci (například hladovka pole Breusse). Také jsem si to několikrát zkusil. Doporučuji každých 5 let nejpozději. Později i dříve. Nejpozději zavčas.
Z toho je na první pohled vidět, že pampeliška je kytka plná zvratů a protiúhlých úhlů pohledů.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Jinan dvoulaločný (Gingko Biloba)
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:02 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jinan

Jeden z nejstarších druhů stromů, přechod mezi listnáči a jehličnany, živá rostlinná fosílie, přežil do dnešních časů v odlehlých oblastech Číny a Japonska, odkud se postupně s pomocí lidí dostává opět do celého světa jako nádherný okrasný a přiměřeně exotický strom oplývající úctyhodným vzrůstem, pravidelnou korunou a staletou vytrvalostí na místě, kam jste ho zasadili. Rozhodně je pravým opakem neposedného a jedovatého trifida. A to i proto, že jeho krásné listy mají léčivé vlastnosti (a nemá žihadlo...).
Jinan je nejen dvoulaločný, ale i dvoudomý. To v případě jinanu znamená, že tento strom spotřebuje pro svůj růst prostor jako dva rodinné domy. Proč rodinné a proč dva? Protože je to takový typický rostlinný rodinný typ. Prostě aby se mohl množit, potřebuje k sobě samičku a ta je také taková rozsochatá, že spotřebuje značný prostor. A až vytvoří rodinku a přijdou dětičky, tak je z nich pěkné křoví. Naštěstí peckovice jsou jedlé, čehož využívají veverky a jiná zvířata při návštěvě sousedstva jako pozornost, která někdy včas nesežrána vzklíčí v nový stromek. A tak se dostane i jinan na výlet.
Nicméně se v našich podmínkách jinan takto snadno nerozmnožuje. Nejlépe se rozmnožuje v zahradnictvích, kde si ho za nějaký peníz můžete zakoupit a zasadit do hluboké humózní půdy do záhonku ve sponu asi 20x20 m. Zprvu je potřeba ho pilně zalévat, protože strom zkrabatěním a svěšeností svých listů umí dát najevo žízeň. V takovém případě vypadá fakt hodně nešťastně. Jinak je ale velmi vznešený, ztepilý, nádherný, důstojný, stínutvorný, odolný větrům a tak vůbec.
Padlá semena samičích stromů někdy zapáchají víc než padlé ženy, protože obsahují smrdutou kyselinu mléčnou a po rozšlápnutí jsou slizká. Někdy ovšem mají zvratkový odér padlých mužů a zapáchají skoro stejně jako oni po návštěvě oněch v místních stáncích kultury a tělesného osvěžování. V případě, že vám vadí asi měsíční zápach tohoto přírodního zdroje, sázejte jen samčí stromy a dál od osvěžoven, aby bylo jasno, kdo komu smrdí. V prostorných městech se jinan hojně vysazuje pro svoji výraznou odolnost proti chemickému znečištění, radiaci a zimnímu posypovému materiálu.

Mezi botaniky má jinan frajerskou přezdívku Ginkgo Biloba a většinou jsou podle ní upraveny i obchodní názvy produktů produkovaných z jeho listoví.
Produkty jsou lihovodní výtažky flavonoidních účinných látek z listu, které se ale rozpouštějí jen v alkoholu. Jsou buď tekuté, nebo vysušené a tabletované. List se maceruje několik týdnů v silnějším lihu, kořalce, vodce nebo slivovici. List v takovém prostředí obvykle přijde nejen o flavonoidy, ale i o zelený chlorofyl, takže po maceraci získáte žlutobělavě vylouhované, ale jinak velmi kompaktní listy se zcela neočekávanou a tudíž velmi nebezpečnou hořlavostí vlivem nasáklého lihu. Získáte také nádherný tmavozelený extrakt účinných látek a chlorofylu, který léčí na pohled už svou krásnou barvou. Flavonoidy jsou zároveň i žlutá barviva, takže o barevnost roztoku je vždy postaráno i po případné eliminaci chlorofylu v produktech. Já bych se chlorofylu v produktech až tak moc nebránil, protože je vždy přínosem a dodavatelem užitečných enzymů. Chlorofyl má ale takovou barvuměnící vlastnost, že se po nějakém čase v přítomnosti kyslíku, vody a světla rozkládá a černá. A to se mu děje po vysušení snadno, protože stabilizační a konzervační efekt lihu se s jeho odparem vytrácí a produkt by získal nedůvěryhodnou barvu. Proto se některé extrakty od chlorofylu čistí nebo se dělají natolik zředěným lihovodním roztokem, který není chlorofylu ředidlem a ten zůstává v rostlinné surovině.
Potravní doplňky s ginkgem obsahují obvykle do 40 mg vysušeného extraktu a léčiva, která jsem viděl, také. Užívají se výhradně na zlepšení prokrvení zvláště drobnějšími a tenkými cévami a kapilárami. Tekuté přípravky z ginkga mají obsah účinných látek značně proměnlivý, proto se berou po kapkách v menších dávkách. Bohužel jsem se setkal při značném a dlouhodobějším předávkovávání se těmito domácími kapkami u disponované osoby s efektem zvýšené krvácivosti z nosu.

Za bezpečné považuji dávky do 1,2 mg vysušeného extraktu na 1 kg tělesné hmotnosti za den. U člověka užívající salyciláty (anopyrin) a léky na ředění krve nebo na srdce, doporučuji konzultaci s lékařem.

Účinné látky extraktu listu jinanu rozšiřují cévky, zlepšují cévní zásobení periferie a zvláště sklerotického nebo jinak špatně zásobeného mozku, zabraňují křehnutí cév a jejich dalšímu poškozování, zlepšují dodávku kyslíku a živin k cílovým tkáním, podílejí se zvláště na regeneraci mozku, očí, ucha, ale i periferie, končetin a pokožky. Pravidelné užívání jinanu snižuje pískání v uších, příznaky Meniérovy choroby, napravuje cévní poruchy cukrovkářů, také nervově a hormonálně cévní poruchy, ovlivňuje psychodegenerativní pochody, podporuje paměť, napravuje změny v důsledku sklerotizace tepen a oddaluje tak vznik infarktu, zlepšuje prokrvení periferie i pronikotinovaných cév kuřáků, zvyšuje mozkový výkon stárnoucích osob a oddaluje jim nástup do důchodu a vznik stařecké demence. Je důležitou součástí v prevenci mozkové mrtvice a urychluje léčení jejích následků.
Listy lze sbírat po celé období, kdy jsou na stromě k dispozici. Listy mladičké po rozvinutí mají více chlorofylu a méně flavonoidů, v průběhu léta se poměr změní a na podzim klesá obsah obou složek a po krátkém žloutnutí i násada listoví do přízemí.
Listy obvykle vyrůstají po několika z jednoho místa. Při sběru je doporučuji odstříhávat a jeden ze svazku ponechat, aby si strom o vás nemyslel, že ho chcete úplně zlikvidovat. V tomto případě jednoho listu to řeší přídavkem mnohem většího množství větviček do plánu růstu na příští rok. Ale další rok je potřeba ho nechat, aby se po vašem zásahu vzpamatoval, a listí z těchto větviček sesbíráte i s větvičkami napřesrok. Zároveň mu tak šlechtíte korunu do pravidelného tvaru. Vaše snaha by měla vycházet z toho, že stejně poroste snaživě a košatě nahoru a že se za nějaký čas stane velkým parkovým stromem, pod nímž bude zajímavo posedět na lavičce. Nejlépe s nějakou mladou kočkou… Pozor na drápy!
Kočky mají jinan v době jeho puberty od asi patnácti do padesáti let v mimořádné oblibě, protože splňuje nejlépe jejich představy o kvalitě kůry pro broušení a testování drápů. Je taková příjemně měkká, dostatečně pevná a tedy ideální pro bezpečné lezení s použitím drápů na packách jako stupaček nahoru do koruny za účelem kontroly hnízdění potenciálních svačin.
Mladá kočka dokáže 20-30tiletému jinanu zrušit kůru asi půl metru nad zemí během jediného roku. Bohužel výživa stromu vede těsně pod jeho měkkou a tenkou kůrou. Jinan se potom snaží kontrovat násadou věnce mladých odnoží, které vytvoří okolo centrální souše křoví snaživých podružných větví. Nicméně včasný kousek pletiva na dlaň okolo stromku domácí i cizí mazlíky obvykle odradí. Této neestetické ale dlouhodobě účinné a levné ochrany lze využít i u ostatních stromů nebo stromkových keřů (angrešt, rybíz) před zimním okusem hladovými zvířaty. Alternativně lze na kmínek navléknout několik podélně rozříznutých PET lahví jako perly na náhrdelník.
Závěrem chci říci, že jinan je léčivý strom se zvláštním magickým nábojem z rodiny moudrých pomníků času a pomáhá lidem hlavně při té chorobě, na kterou si za boha ne a ne a nemohou vzpomenout, co má něco společného se sklem a rotikou...

Břetislav Nový, http://www.dedekkorenar.cz

--------------
PS: Takže jak vidno můj nápad přidávat gingko k Céčku kvůli bioflavonidům, není zrovna to pravé ořechové....když se bioflavonoidy louhují pouze do lihu....voda (a otázka zda HCL)je nejspíš nerozpustí...

Ale v klidu lze (v rozumném množství!!) užívat i sušený list(kupuju od Grešíka), na paměť, studené končetiny, a obecně prokrvení....


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Ostropestřec
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:22 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Ostropestřec

Tahle až dvoumetrová kytička není jen impozantního vzrůstu, ale i nezvyklé krásy. Nádherný bodlákový květ s oduševnělou červenofialovou barvou se nepatrně liší odstínem podle alkality půdy stanoviště. Více modré přibývá zásaditostí půdy, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je ale ve skutečnosti nepřehlédnutelným varováním v celozeleném listoví ostatní vegetace, že zde hrozí nějaké nebezpečí. No, ostropestřec je bodlák a mimořádně dlouhé a ostré ostny na jeho listech doporučují, abyste ho míjeli ne blíž než metr. Raději dva.
Ostropestřec pochází z jižnějších krajů a je celkem dobře adaptován na tamní hic sníženým odparem vody z jakoby voskovaných listů. Bílá barva na nich zase snižuje teplotu na poledním slunci, protože takové slunné a bezvětrné polohy se mu líbí. U nás se výhradně pěstuje. Pěstování na poli je trochu náročnější na půdu a hnojení, protože urostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu.
Ostropestřec se hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože je jako plot úspěšnější proti komukoliv než pletivo. Také je nádherně okrasný na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.
Ruční sběr semen ostropestřece je dosti nepříjemný až nebezpečný, ale má zásadní výhodu v možnosti postupného sbírání nejvyzrálejších semen. A to je docela deviza, protože semena nedozrálá mají podstatně méně účinných látek. Účinné látky jsou částečně obsaženy i v listech a kořenech, podobně jako u příbuzného artyčoku, který se u nás zatím moc nepěstuje k naší škodě a škodě našich jater, protože je to také rostlina významně hepatoprotektivní. Artyčok by tu i rostl, ale nesnáší mráz. A to ani omylem posvěceným Nobelovou cenou za mír (2007) v rámci úmyslně zkresleného řečnění o globálním oteplení (artyčok, zmrzlí bezdomovci a náš prezident vědí své..., ostatní jen to, co úředníci EU dovolí) za účelem lukrativního obchodu s emisemi.

Játra jsou hlavním orgánem naší detoxikace a probíhají zde složité eliminace především našich vlastních zplodin látkové výměny a dále i škodlivin z potravy, vzduchu nebo vody. Moderně i ze šatstva, chemie a léků. Játra se snaží vše zlikvidovat oxidováním. Něco se ale jaterním enzymům příliš nedaří, například složité sloučeniny nasycených tuků, polymery, chlorované a aromatické uhlovodíky, organické jedy, mutagenní látky a vůbec všelijaké i nedefinovatelné sajrajty, které se nám do těla dostanou a dále třeba ještě reagují. Játra k detoxikaci potřebují nejen své aktivní enzymy, ale i dostatek kyslíku. Člověk ve stresu zapomíná dýchat a přidušen spotřebovává za obrovské tvorby odpadních kyselin jako zdroj energie přednostně cukry a škroby, protože ty už mají část kyslíku vázaný v molekulách. Následné překyselení téměř vyřazuje tělesné systémy, orgány a hlavně játra z funkce a celé tělo se zanáší těmito nezdetoxikovanými metabolity - kyselinami. Při tom omezuje svoje aktivity všeho druhy a vy zalézáte do nory nebo na to máte alespoň takovou chuť. Přebytky metabolitů se dočasně ukládají difúzně ve vazivech, která pak tuhnou svými otoky a těmito otoky utlačují i nervy v blízkosti páteře a omezují pohybové možnosti v kloubech. A jste mrtví brouci. Skoro...
Jaterní odpad nezdetoxikovaný (JON) je problém, který nás provází celý život a je důležitější příčinou našeho zřetelného stárnutí než zkracování telomer na koncích DNA. Membrány a obsah buněk se zanáší nerozštěpenými a téměř nerozpustnými vysokomolekulárními organickými látkami, které se chovají jako depotní balast a omezují přinejmenším objemově nitrobuněčné cirkulace. Tím také snižují množství obsažené vody, která v buňkách slouží zároveň jako odkládací až skladovací prostor. Mladá nezanesená buňka je samá voda a její možnosti látkové výměny jsou obrovské. Stará buňka svým koncentrovaným obsahem připomíná zubní pastu, a abyste jejím mitochondriím dodali trochu výživy k aktivitě, musíte použít na výpomoc brigádnický koenzym Q10.
Buňky by i své metabolity vyhazovaly do oběhu, jen kdyby tam bylo volno.
Oběh je ale obsazen tím, co játra nezdetoxikovala, a to zhoršuje možnosti pokračování látkové výměny všech buněk v organizmu. Zvláště oněch se zvýšenou látkovou výměnou - buňky vlasové, slizniční, jaterní, ledvinné, krvetvorné, svalové. Ale nejvíce trpí neurony, takže omezují svoji činnost, a když od nich potřebujete nějakou aktivitu, vzniká stres s produkcí stresových hormonů pro přežití a později i všeliké dementní změny. Ve stresu zapomínáte dýchat. Potom chybí játrům kyslík... a znovu dokola.
Takže játra nezbytně potřebují kyslík, tedy dostatečné dýchání. Aby ten ale k něčemu byl, je potřebná vysoká aktivita přítomných enzymů. Poznamenávám, že mají-li některé enzymy absenci, to žádná kytka nevyřeší, jen transplantace jater (a to ještě od někoho, kdo je má (měl...) ještě funkční...). Aktivitu jaterních enzymů podporují mnohé substance z rostlin a ostropestřec patří mezi nejdůležitější zdroje těchto hepatoprotektivních látek. Nejvíce jich je právě pod slupkou jejich semen. A v nich nejvíce, když jsou správně vyzrálá.
Semeno ostropestřece obsahuje značné množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní a proto také rád a neobyčejně rychle na vzduchu na velkém povrchu drceného semene žlukne. Proto drcené semeno neskladujeme. Vylisovaný olej tekutý žlukne již celkem pomalu a pouze na hladině a tento proces lze ještě snadno zpomalit dusíkovou ochrannou atmosférou nebo přidáním antioxidantů. Semeno obsahuje až 3 % obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou využívanou i farmaceuticky. Spolu s olejem působí na játra prokazatelně značnou léčivou silou.
Nejúčinnější pro tělo je pojídání 20-60 i více semen za důkladného rozkousání při každém jídle. Slupky se zároveň podílejí na čištění sliznice střeva od starých nánosů. Lidem se zánětem žaludku a dvanáctníku, zánětem střev, zácpou či hemeroidy ap. to ale nelze doporučit, protože slupky v těchto orgánech stírají také ochranný hlen. V tomto případě je vhodnější si lžičku semen pomlít na tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.
Připravit čaj z ostropestřece doporučuji následovně: lžičku až lžíci semen nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu vypít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech, aby se trávil s natráveninou a tak byla zabezpečena dlouhodobá stimulace jater.
Pakliže si připravujete bylinnou směs, tak ostatní byliny přidejte na desetiminutový zápar až po uvaření ostropestřece, aby se z nich uvolnilo co nejméně tříslovin, které jinak játra nevhodně blokují povlakem jejich buněčných membrán. Nabízí-li vám někdo čaj s ostropestřecem nedrceným, tak v krátkém záparu jakoby ostropestřec ani nebyl a účinek leží na bedrech ostatních kytek.
Lze si udělat čaj i z ostropestřece čerstvě nadrceného, což je nejlepší způsob přípravy, kdy postačí 5 minut varu a čtvrt hodiny záparu. Provádíte-li jen desetiminutový zápar směsi s drceným ostropestřecem, je tam účinných látek minimum neboli správně česky zblo. Z toho plyne, že hodně čajových směsí na játra je jen psychoinformačních, kdy vám může být pomoženo při dostatečné víře a účinkem ostatních bylin. Ty byliny bych doporučoval například: kořen a list pampelišky a čekanky, benedykt, artyčok, macešku, jablečník, lopuch.
Psychoinformačních prostředků je nyní k sehnání poměrně hodně a vyznačují se neadekvátní cenou, kterou zákazník platí za své ovlivnění k nákupu mohutnou reklamou a za kvalitní působení na jeho psychiku. Ideální jsou v takovém případě bylinné tinktury a extrakty mysticky kapané do sklenky vody s pevnou vírou, že když už to stálo tolik, tak to musí být účinné... To je ta pravá psychosomatika, kdy věřící člověk se vyléčí i bez léku, stačí víra jak zrnko hořčičné... ostropestřecové... No, když to pomohlo, bylo to dobře. Když ne, půjdeme jinam...
Někdy se lze setkat s ostropestřecem drceným do zásoby - to je zcela nepoužitelná verze s již žluklým olejem, který bude blokovat játra svojí obtížnou detoxikací. Drcený ostropestřec můžete identifikovat mastnými skvrnami na vnitřní stěně papírového pytlíku - rozhodně nebrat. Navíc jeho vůně snad jako feromony láká bylinokazný hmyz na mnoho stovek metrů.
Ostropestřecový olej je vynikající antioxidant a hepatoprotektivum, ale je nutno ho konzervovat například smícháním s nežluknoucími oleji jiných rostlin. Lze ho přidávat do jídel i užívat jen tak. Sám jsem vyvinul olejovou Ostropestřecovou kaši OO-KH, která je mimořádně až nejhepatoprotektivní a lze u ní předpokládat i efekt doložený posledními výzkumy, podle kterých ostropestřec omezuje prorůstání cév do nádorů. Ostropestřecová kaše také čistí žlučovody, střevní sliznici, vypuzuje parazity a posiluje imunitu.
Z ostropestřece lze týdenním poněkud málo bezpečným vařením v lihu připravit i tinkturu. Trvá to dlouho, protože i zde se účinné látky nerady rozpouštějí. Dobře se ale rozpouštějí v acetonu, který se používá pro farmaceutické extrakce do léků.

Ostropestřec se nejčastěji užívá při žloutenkách a jaterních zánětech (hepatitidách), intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, homocysteinem, zlým cholesterolem, i léky. Dále při cirhóze (tvrdnutí), ztučnělých játrech jedlíků, drogových poškozeních a obecně při snížené funkci jater. Já ho doporučuji navíc v rekonvalescenci, při zvýšené teplotě, kdykoliv před i po ozářkách (včetně RTG, CT, UV, gama a mikrovln), chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách. Také při ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, asciticky zvětšeném břichu, při krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě, během těhotenství, při úmyslném i neúmyslném hubnutí, únavových projevech a tak nějak vždy, když cítíte, že se dobře necítíte, protože se cítíte (zapácháte pokožkou nebo tmavou močí).
Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný, horečkotlumivý, nervoklidnivý a řešící problémy sleziny. Ovšem to bych považoval za vedlejší produkt korektního čištění těla játry a spotřebou živinoplné krve ze střev, slinivky, žaludku i sleziny a tím snížení portálního přetlaku.
Sám poměrně složitou technologií doluji z ostropestřece účinné látky do směsi s nevyslovitelným názvem Ostropestřecová směs JK (1 lžičku na hrnek vody), kterou doporučuji k pravidelnému mnohaletému popíjení po jídlech pro podporu detoxikace a pro dlouhověkost. Jakmile se vám na hřbetu ruky objeví pigmentové stařecké skvrny, tak byste ji měli pít systematicky a velmi dlouhodobě po většině chutných jídel, protože vám již odumírají melaninové barvivotvorné kožní buňky.
Podobně proti stárnutí vyrábím ještě lahodnou ovocně bylinnou směs ®Gambit-H, která je také postavená na schopnosti ostropestřece a dalších rostlin stimulovat játra, detoxikaci, vylučování metabolitů a regeneraci. Ta se zase pije mimo jídla, čímž výborně doplňuje důležitější Ostropestřecovou směs JK v době trávicího klidu. V případě této směsi doporučuji přikyselit nápoj špetkou práškového vitamínu C. V rekonvalescenci, při slabosti, špatné funkci jater, vyčerpání, večerním stresu nebo depresích lze přidat i lžíci hroznového cukru, v případě horečky i dvě lžíce a trochu vitamínu C.

Ostropestřec je nejen krásná rostlina, ale povedlo se mu najít nejslabší místo naší existence. Dokáže se účinně podílet na naší dlouhověkosti, za což by se hodilo mu na znamení velkých díků postavit něco monumentálního, třeba nadživotní sochu.
Ostropestřec by měl být zvolen za posvátný a chráněn jako kráva inde Indy.

B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz


Naposledy upravil muflon dne úte říj 19, 2010 11:30 am, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ad Ostropestřec(a rakovina)
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:28 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Hlásání 100120

Díky konzultacím s onkologickou paní Říhovou a dalším lidem s rakovinou, ozařování a chemoterapií, kteří jsou dlouhodobě závislí na užívání ostropestřecové kaše OO-KH (3xD 1 lžíce s jídlem) jsme udělali suprveliké balení této (nemyslím, že bysme balili paní Říhovou, ale OO-KH) v objemu asi 1500 + něco ve sklenicích 1700 ml, které bude stát 3580 Kčs. To je podle nás suprcena v kategorii: líp už to nejde. Toto balení k dispozici od pondělí 25.1.2010.
Upozorňuji, že OO-KH je možno dále tepelně zpracovávat například do polévek, omáček, kaší, karbanátků, pečiva, pudinků i jen tak přikusovat k pečivu nebo bez pečiva. Obvyklé podávání je s jídly, ale po nějakém čase, když ostropestřecová kaše vyčistí žlučovody, lze brát kaši i mimo jídla a na lačno. Kdyby vás chytil žlučník, tak zapíjet 12K 2 lžičky do 1,5 dcl teplé vody.
Účinek: Detoxikace, čištění žlučovodů a žlučníku, omezení růstu cév do nádorů, částečná eliminace důsledků tvrdého záření, čištění střev od nánosů a zlepšení tuhé konzistence stolice na měkčí a nezácpovou, snížení pocitu únavy psychické i fyzické, snížení projevů absťálů při poplešení se, eliminace přiotrávení čímkoliv, zlepšení pružnosti cév, zlepšení funkce krvinek a čištění krve, zlepšení imunity a výkonnosti, oprava jater a pokožky, úbytek ekzémů, stařeckých skvrn a lupénky, zlepšení bércáků, zlepšení paměti a snížení tlaku.

Některé osoby si dělají vlastní variantu nadrceného semene ostropestřece do nějakého oleje - je to lepší než nic, ale bude chybět inulín a některé další účinné látky, bude přebývat něco ne úplně žádoucích hořčin a alkaloidů.

Účinek: Detoxikace, omezení růstu cév do nádorů, snížení pocitu únavy fyzické, eliminace přiotrávení čímkoliv, čištění krve, oprava jater a pokožky, úbytek ekzémů a lupénky. (k porovnání viz výše)

-----------------------

Další věcí je čaj Emanace, u kterého se výrobce a všichni vědci domnívají, že je proti rakovině jedním z neúčinnějších za pouhých 155,- Kčs 100g. Na chuť je dost dobrý a dá se do něj přidávat tymiánovíá směs TK i Glucamedic, protože se pije mimo jídla. Nemůže se k němu ale brát nic kyselého, ale může jedlá soda pro alkalizaci organizmu. Takže je to podle mne další z alternativ, jak na raka. Jiné zkušenosti s tím nemám, ale pocit z něj mám docela dobrý.

-----------------------
B. Nový, http://www.dedekkorenar.cz


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Ořešák
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:29 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Ořech

Tím se myslí ořech vlašský, tedy královský. Ořešák dává bylinkářům list, oplodí a nezralé plody – ořechy, které se používají za měkka, kdy ještě skořápku bez problému propíchnete špendlíkem. Zralé, tvrdoskořápkové a lehce sušené ořechy jsou spíše využívány jako potravina. Ovšem až po zbavení se skořápky, jejíž zbytky při nedokonalé separaci bývají v potravě dobrým důvodem k ulomení zubu, máte-li, máte-li...
Jádra ořechů jsou neobyčejně výživná, protože obsahují polovinou své váhy vysýchavý olej, zhruba z půldruhé poloviny poloviny poloviny bílkoviny a zbytek jsou vláknina, třísloviny, juglon a další látky z všesmírové kategorie. To je ta, kde se bere všeho s mírou, protože v nadmíře bude těžko od žaludku, křečno od žlučníku, bolavo od střevníku a řídko od konečníku. Prostě něco jako když se nastěhuje tchýně. V podmíře a skoromíře, venkoncem i všemíře, jsou velmi příjemným chuťovým a slabě vonným korigens v perníku, cukroví, závinech a jiných nezdravých a silně kalorických, leč chutných pokrmech. Dovnitřkoncem-li, ne, protože se při tom nejí. Před tím sice ano, aby vznikla určité euforie z najedení omezující obvyklá a tradiční odmítání majitelkou dovnitř.
Jádra několika ořechů zkrmených jen tak jsou díky složení výborným doplňkem nějaké vaší další stravy, ale jenom doplňkem. Kromě toho jsou také výborným zubolezcem, protože perfektně lezou do zubů, takže je doporučuji jíst v době před čištěním zubů. U lidí, kteří si zuby nečistí, doporučuji jíst jádra ořechů včas, dokud obojí ještě mají.
Ořešák je typickým stromem nádvorním, který poměrně rychle roste, vytváří mohutnou a krásnou korunu a košatí jako o závod. Na podzim shodí množství listí, kterému se na kompostě moc nelíbí, protože obsahuje mnoho tříslovin s fungicidními vlastnostmi, které zabraňují po dlouhý čas jeho biologickému rozpadu. Ani žížalám nechutná.
Ořech je tvrdohlav a velmi nesnáší šlechtitelské zásahy do tvaru koruny zahradníkem. Nicméně je pozoruhodně tolerantní na někoho, komu je bezohledně jedno, co ořešákovi se svými novými zahradnickými nůžkami nešetrně provede. Jinými slovy – váš odborný záměr modelace koruny je schopen nepřežít, ale jste-li mičurinec šílený, tak bojuje o přežití ještě roky po tom, co jste poslední zástřih udělali 5 cm nad zemí. Stále bojuje o povolení ke tvorbě křoví. Nedostane-li ho, udělá na pařezu po mnoho let obvykle trs Hlívy ústřičné, neméně léčivou to dřevokaznou houbu, co se kamarádí s houbosestrami cizojazyčnými, šitaké a lesklokorkou...
Ořechová šťáva z listů i oplodí vaši pokožku rukou na delší čas typicky a spolehlivě nabarví na hnědo. Toho se využívalo i k barvení vlasů, zvláště světlých nebo šedin. Stačí vařit po dobu 10 minut asi 100 g oplodí nebo listů v půllitru vody a po zchlazení vetřít do kštice a nechat zaschnout na vzduchu, aby se mohly třísloviny fixované na bílkovinu vlasu změnit na barevné flobafeny. Podobně se vybarvují i lidičky s pomocí samoopalovacích prostředků, které jsou podle mě mnohem vhodnější než solárka, která září úvéčkem, avšak ořechy jsou od září obvykle ke sběru... ÚVéčka (UV-A jakž takž, UV-B na rudou loupačku, UV-C melanomicky a UV-F3 (fšechny 3) na zrychlenou dehydrataci a degeneraci pokožky) sice stimulují tvorbu vlastního pigmentu, ale jako reakci na vysoce nebezpečné UV záření způsobující mutagenní změny v pokožce. To vám v obvyklé aplikaci ořech neudělá, ba co víc, jeho olej je pln polynenasycených mastných kyselin, které pokožku před škodlivým zářením jako antioxidant s vlastnostmi vitamínu E chrání. Receptů na ořechové hnědnutí je hodně, ale nejlepší barvení je z alkoholického extraktu z oplodí, který se využíval i na moření dřeva.
List se sbírá mladý, bez tuhého řapíku a rychle se suší. Při pomalém nebo tlustovrstvém sušení černá. Černoba (opak běloby) je u listu kompostovacím znamením.
Zelené slupky oplodí se sbírají také dostatečně mladé v době ořechové nevyzrálosti. A také se rychlosuší. Ovšem i správně nasušené oplodí neudrží světlou barvu a je tmavé a houbovité.
Nezralé ořechy se také spotřebují například při výrobě žaludečního likéru zvaného ořechovka. Já si ale raději dělám zeměžlučové kapky, které jsou méně chutné, ale mnohem efektivnější na žlučník, žaludek i okolí. (Pro znalce: správným alternativním řešením je i externí okolí, když potrava nejde ztrávit ani s 12K.)
Ořechovka se vyrábí macerací drcených ořechů po několik týdnů v kvalitní kořalce. Tedy ne, že byste museli drtit ořechy po několik týdnů v jakési hospodské koupeli snů, protože už za jeden den byste jich nadrtili tolik, že pro naložení byste potřebovali cisternu alkoholu. A kdo by se s tím měl po lžíci před jídly potom užívat… Při třech lžících denně to dělá za rok jenom 11 litrů, což by vám mohlo vyjít na 900 let, takže by zbylo i na pozůstalé pozůstalých. Paradoxně by potom asi všichni pili na vaše již dávno zaniklé zdraví, své si při nemírném užívání lektvaru odvážně ničíce.
Tento svíravě hořce chutný (jak pro koho…) nápoj se pil i proti slabosti žaludku, hnisavým procesům ve střevech, k pročištění jater, žaludku a krve, při nechutenství a zánětech v trávení, při slabé krvi a pro zastavení krvácení, včetně nadměrného menstruačního, nebo při nadměrné modřinovitosti.
Hloubavý duch zkušených experimentátorů zjistil, že drcené ořechy se dají vložit i do vína a tomu předají svéráznou trpkou chuť tříslovin a učiní z něj víno léčivé při metabolických, zažívacích a infekčních chorobách.
Nezralé ořechy se používaly po nastrouhání i s oplodím do masťových základů jako mast pro mírné hnědnutí pokožky a pro tlumící efekt na kožní mikroflóru způsobující svrbění, zčervenání nebo plošné výsevy ekzematického charakteru. Pro hnědnutí pokožky a vlasů se využíval i vylisovaný olej nebo čistá šťáva.
Používá se tedy odvar z listí nebo oplodí. Z listí obvykleji, z oplodí účinněji. Příprava je obvykle 1 dosti plná lžička řezané drogy na šálek vody, spařit čtvrt hodiny nebo několik minut povařit.
Odvar se používal na obklady při omrzlinách, na unavené oči, na pohmožděniny, výrony a vykloubeniny, k omývání plísní, nežitů, furunklů a uhrů, na akné, mokvající rány, proleženiny, vředy, záněty kůže, vitiligo – zde ale jen jako barvivo bez specificky léčebného efektu. Také se používal proti pocení nohou, svrabu, vším, lupům, vyrážkám, pásovým oparům, lupénce, vypadávání vlasů a k omývání plesnivých nehtů, k výplachům pochvy při bělotoku a zánětech rodidel.
Vnitřně se pil odvar proti katarům žaludku a střev, při nechutenství a špatné činnosti trávení. Údajně podporuje i růst kostí, také snižování cukru v krvi a čištění krve. Dětem se dával namísto rybího tuku proti křivici a též jako posilující prostředek při malátnosti a zesláblosti. Vhodný byl i jako kloktadlo při angínách, zánětu dásní a bolavých zubech, při problémech s nosohltanem. Zevně se používal na zlomeniny kostí a na opuchlé uzliny.
Účinné látky třísloviny, kterých je v oplodí 3x tolik než v listech, se údajně pevně váží i s toxickými těžkými kovy v potravě a odvádějí je se stolicí ven.
Obklady z čerstvých listů zahánějí hmyz, proto ho doporučuji vysazovat v blízkosti mostů pro potřebu bezdomovců a podmostních lidiček.
Ta mohutná všestrannost použití dávala ořešáku značnou prioritu na dvorech a dvorcích, také pro jeho přirozeně krásný košatý vzrůst a zvláště bylo ceněno omezení obtěžování hmyzem na lavičce pod ním. Ořešák totiž hmyz pro své opylování nepotřebuje, tak ho raději v sebeobraně odpuzuje.
Naši předci si ořešáku cenili mnohem více než my dnes. Nejspíše to bude tím, že nyní jsou k dispozici výrazně účinnější léčiva a televize na lavičce pod ořešákem by asi rušila sousedy.

B. Nový, www.dedekkorenar.cz


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ad Hlíva a Lesklokorkla(Reishi)
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:30 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Na kávomlýnku namletá sušená hlíva ústřičná (100 g 150 Kč) je značným konkurentem Glucamedicu, protože jsem si to vyzkoušel lžičku v dětské výživě, v bílém jogurtu, v polévce, v omáčce, v chlebě, v perníku, v bramborobé kaši a všude to bylo docela dobré. To jsem tedy nečekal. Takže doporučuji v chřipkovém prostředí alespoň 2 lžičky na den.

Úplně stejně jsem to udělal s lesklokorkou (Ganoderma lucidum 100 g 290 Kč) za účelem snížení únavového pocitu, když jsem jako přejetý parním válcem s virózou a do ničeho se mi nechce. Pocit byl jen chuťově poněkud dřevěnější, ale snesitelně.
Poznamenávám, že nyní je v CZ v běhu MLM akce na kombinaci této houby s kávou za sice poněkud nekřesťanský peníz, ale s výbornou rétorikou reklamy. Řekl bych, že kombinace lesklokorky a kofeinu je obchodně velmi šťastná, protože kofein zlepší její subjektivní vnímání. Účinek lesklokorky se totiž zcela nenápadně a přehlédnutelně dostavuje až při dlouhodobém užívání.

B.Nový


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Měsíček-květ
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 11:46 am 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Měsíček-květy

A také hlásím, že oranžové okvětní lístky měsíčku se dají baštit pro posílení imunity, lymfy, vyčištění jater, zpomalení stárnutí, proti tvorbě cyst a myomů, proti všem typům rakovin a zvláště v trávení, proti vředům v žaludku a dvanáctníku, pro čištění žlučovodů a žlučníku.

Jsou velmi chutné a je dobré jich sníst nejméně z deseti květů za den. Lépe 3xD 10-20 květů. Tím myslím ožírat značné množství kvítí. Oklepejte si brouky a housenky, jinak to bude i s proteiny.

Podobně lze baštit i květy slézu maurského proti kašli a při zánětech v krku nebo v trávení.

Dědek kořenář
B. Nový


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Hlíva - co potřebujete vědět
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 9:23 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Skoro vše o hlívě ústřičné naleznete na:

http://www.i-hlivaustricna.cz/

http://www.volny.cz/myceliumwolf/hliva.htm

http://www.nahuby.sk/diskusia.php?paren ... _id=470051


Naposledy upravil muflon dne pon říj 04, 2010 11:41 pm, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: pon říj 04, 2010 9:27 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jak připravit a užívat houby k samoléčbě:
(pomletí na prášek,tinktury,naložení do vína atd...: )


Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0
view=article&


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 144 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6 ... 10  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 40 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz