a ještě z knihy G.P.Malachov
TěhotenstvíNovorozenec žije z toho, co mu poskytuje organismus matky. A jestliže se embryo normálně živí její krví, těhotenství probíhá klidně a dokonce i příjemně. Jestliže je krev matky toxická, musí proběhnout očistný proces, který umožní nejvýhodnější podmínky pro rozvíjení embrya.
Fyziologické okolí embrya, tj. organismus matky, je nutné uvést do pořádku. Ze zkušenosti Sheltona: Žaludek a organismus toxické těhotné ženy protestují, odmítají potravu,
játra zvyšují svou separační funkci. Velké množství žluči se dostává do žaludku a odchází
zvracením. Může dokonce vzniknout i fyzický odpor k potravě - je to požadavek organismu na uskutečnění očisty. Kdybychom konečně pochopili, že příroda dělá všechno pro to, aby pro rodící se nový život připravila čistý a zdravý dům a že my bychom měli pochopit nutnost pomáhat jí v této snaze a ne sypat písek do soukolí stroje života. Potlačení tendence zvracet pomocí léků a další příjem potravy jen prodlužují a zhoršují stávající stav. Hladovění bude jediným způsobem očisty organismu od nahromaděných toxinů. Proto, jakmile
těhotná žena cítí, že se blíží okamžik, kdy se jí bude chtít zvracet, měla by dobrovolně přerušit další příjem potravy. Neuškodí to ani dospělému, ani dítěti. Dlouhý půst by mohl být i škodlivý, ale několik dní hladovění v počátcích těhotenství (což je zvláště doporučováno
ženám s „ranními nevolnostmi“) určitě pomůže. Žena by si měla lehnout do postele a v teple odpočívat. Měla by zapomenout
na všechny obavy a vědomě relaxovat. Neměla by brát žádné léky. Naše zkušenost ukazuje, že hladovění od tří do deseti dní
je postačující k tomu, aby se dal organismus do pořádku a aby se žena zbavila nevolností a zvracení na celý zbytek těhotenství.
Po několikadenním hladovění je vhodné jíst ovoce a syrovou zeleninu a teprve potom přejít na normální stravu. Při tom slovem
„normální“ samozřejmě rozumím obecně přijímanou dietu. Těhotná žena mívá sklony k přejídání, zvláště bílkovinami. Vysoce kvalitní bílek potřebuje, ale jen v malých množstvích. To co potřebuje nejvíc je čerstvé ovoce, ale ne „škrobové ovoce“. Podívejte se, co píše odborník na léčbu hladem, I. Vivin: Převládá názor, že těhotná žena musí jíst za dva. To je ale nesprávný pohled na věc. Je navíc tak absurdní, že je vhodné ho vykořenit. K Vivinovi přišla žena, která si nebyla vědoma toho, že je těhotná a hladověla asi měsíc. Je pochopitelné, že pacientka tím byla velice znepokojená. Její první dítě, chlapeček, který se narodil několik let předtím, vážil 3, 3 kg. A holčička, která
se narodila po této hladovce, vážila 4, 25 kg.
NeplodnostHladovění pomohlo mnoha ženám aby po dlouhých letech neplodnosti otěhotněly. Mnohé z nich hovořily o nepravidelnostech menstruačního cyklu, hojných menstruacích a silných křečích, které je nutí každý měsíc lehnout si do postele. Hovoří o velkých krevních sraženinách, citlivosti, bolestech v prsou a jiných příznacích, které ukazují na poruchu endokrinní rovnováhy, zánět vaječníků a nervovou poruchu. Jiné zase hovořily o zánětu děložní stěny a více nebo méně silných poševních výtocích. Tyto nenormální poševní výtoky a prostředí deaktivovaly spermatozoidy a k otěhotnění nedošlo. To jsou případy, které se obvykle léčí velice lehce a po hladovění, které je fyzickým, rozumovým i fyziologickým odpočinkem, se možnost ženy otěhotnět navrací. Je vhodné poznamenat, že při hladovění nenastávají potraty, ale dochází k normálnímu otěhotnění, když po hladovění a následujícím správném stravování mizí toxický stav organismu. S absolutní sterilitou se setkávám zřídka u mužů i u žen a hladovění v takovém případě nepomáhá. J. Nikolajev vypráví o léčení neplodnosti u ženy, kde neplodnost vznikla následkem potratu. Hladovění trvalo 27 dní a měsíc poté došlo k otěhotnění.
J. Nikolajev zdůrazňuje, že hladovění je efektivní při řadě ženských nemocí, zvláště při neplodnosti a častých samovolných potratech. Tak např. opakované krátkodobé hladovky (v délce 3 - 5 dní) umožnilo ženám, které měly samovolné potraty, aby se těhotenství udrželo a skončilo úspěšným porodem.