Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Právě je čtv bře 28, 2024 10:22 pm

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 24 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: pát říj 19, 2012 10:24 am 
Offline

Registrován: pon říj 04, 2010 4:38 pm
Příspěvky: 1493
bludicka píše:
Priznám sa, že v živote som nečítala o aspergilóze u makrobiotikov, ale ak by tieto plesne boli naozaj tak škodlivé, potom by sa predsa nemohli z nich vyrábať doplnky výživy, ktoré často ľudia konzumujú vo vysokých množstvách, napr. enzýmy pri rôznych zápalových ochoreniach, pri rakovine, na podporu imunity.

podle mého je rozdíl mezi jednotlivými kmeny, ale hlavně mezi tím, jestli plíseň sníte, nebo vdechnete/dýcháte

_________________
Fešák som, to je pravda, ale nie som narcis


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: pát říj 19, 2012 12:43 pm 
Offline

Registrován: pon lis 09, 2009 6:20 pm
Příspěvky: 254
Rozdiel medzi tými kmeňmi je určite, je rozdiel napr. medzi lactobacilus acidophilus, ktorý niekde umelo vyrobím v labáku a niekde prirodzene sa nachádzajúci v prírodnom kefíri. Väčšina probiotík sa nachádza v podstate v pôde a ak zelenina nie je striekaná, prijímame kopec probiotík na zelenine. To je základ prírodných pickles, tie baktérie sa tam namnožia samotné len z toho, čo je na povrchu tej zeleniny. Týmto istým spôsobom vznikajú kvásky, že zachytím nejaké kultúry zo vzduchu, ale nie vždy to musí vypáliť dobre a môžem zachytiť aj zlé kultúry a skazí sa mi to. Z toho vyplýva, že všade okolo seba máme dobré a aj tie zlé kultúry, plesne. Dnes sa predávajú aj pôdne probiotiká, ale podľa mňa nikto presne nevie ako tie jednotlivé kmene fungujú v ľudskom organizme, ja by som kupovala len tie preskúmané.

Divoké kvasinky z kváskového chleba nerobia taký problém ako vyšľachtené kvasnice.

Ak niekto býva v zaplesnenom dome a vdychuje tie spóry väčšinu času, tak je tam vysoké riziko nákazy. A je pravda, že je rozdiel, či zjem alebo vdýchnem tie spóry, pri zjedení väčšinu zlikviduje žalúdočná kyselina - to je aj problém probiotík, že väčšina z nich sa v žalúdku zničí. Najhoršie je, keď sa všeobecne toxíny a spóry vdychujú, to ide priamo do pľúc a krvného obehu.

Ak mám pravdu povedať, probiotík by som sa až tak nebála ako rôznych tých ušľachtilých plesní v potravinách. Probiotiká produkujú kyselinu mliečnu, tá všeobecne dobre potraviny konzervuje a vytvára kyslé prostredie nepriaznivé pre rast patogénnych baktérií. Plesne produkujú za istých podmienok rôzne toxíny a tie už toxické byť môžu.

Veľmi dobrý článok o aspergillus oryzae:
http://www.epa.gov/oppt/biotech/pubs/fra/fra007.htm

"Even with the food industry strains, a caveat of safety is that the fungal incubation not exceed the normal three day period. A. oryzae has been shown to produce toxic compounds under incubations longer than the typical koji fermentation(Semeniuk et al, 1971; Yokotsuka & Sasaki, 1986). The following are toxins produced by some strains of A. oryzae."

Dokonca aj s potravinárskymi kmeňmi, podmienka bezpečnosti je, že inkubácia plesne nepresiahne normálne trojdňové obdobie. Ukázalo sa, že A. oryzae produkuje toxické zložky pri inkubácii viac, než pri typickej koji fermentácii. Nasledujúce toxíny produkujú niektoré kmene A. oryzae....

Z toho článku jednoznačne vyplýva, že isté riziko je aj pri potravinárskom kmeni aspergillus oryzae, keď sa nedodržia podmienky fermentácie a môžu tam vzniknúť dokonca aj aflatoxíny, hlavne keď sa ten potravinársky kmeň zvrhne na divoký kmeň.

A to som si chcela po domácky vyrábať natto, tak sa asi na to vykašlem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: čtv říj 25, 2012 9:29 pm 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28247
Bydliště: Poděbrady
Susannah píše:
Ahojte som tu nova ,velmi by som chcela poradit ohladne plesnovej infekcie -aspergillozy ,skusala som vsetko mozne a teraz po 3 rokoch alternativnej liecby uplne psychicky vycerpana som prijala Sporanox(ale nie od lekarov) a tomu som sa chcela vyhnut , pred par dnami ma tak vyrazne pichali pluca ,vzdy rano som vykaslala krv a nemohla som spat ani na chrbte ani na plucach ,dali mi antibiotika/upozornovala som ich ,ze môzem reagovat alergicky-neverili mi/.. a po 2 tablete silne bolesti ,opuchnutie (dala som si ich z dôvodu,pretoze som mala vazne strach zo stavu aky som mala a o sluch este)lekari neveria ,ze môze ist o plesnovu infekciu ,aj ked vykaslavam ,vysmrkavam a mavam to aj v stolici take vlaknite cierne huby?Môj priatel ma to iste ,ale kedze ja som na tom bola uz pred 4 rokmi tak zle ,ze som dobrovolne nezamestnana a on pracuje ,chcem uz normalne zit ,takto sa zit neda ,pred tyzdnom som bola na kolonoskopii,ktoru som predtym odmietla z dôvodu,ze to sama zvladnem \":roll:\" ... mam na sliznici creva hnede skvrny ,biele ostrovceky ,a zdurene uzliny na tenkom creve ,este neviem vysledok,robili 5 biopsii,v hrudnom kosi mam nejaku hrcu ,pozväcsovane uzliny na krku ,v slabinach ,pod pazuchami ,na hlave na lavej strane drobne hrcky a mala som tiez hore na hlave,ale ta sa zmensila a asi aj v tom creve,na hrudniku mam akoby jemne atroficku kozu s bielymi fliacikmi a v kazdom fliaciku je taka malinka dierka a mam to uz aj na hornych oncatinach ,na lavej strane v okoli tych hrciek mam preriedene vlasy a lave oko velmi slabe a na prave ucho nepocujem ,takze chapete ten strach o sluch ,minuli sme nehorazne peniaze na vsetko mozne ,prosim,ked niekoho poznate ,ja navonok vyzeram ,ze som ok,ale opak je pravdou ,pred 4 rokmi som mala lymfoedem tvare ,museli mi pichat kortikoidy ,v tom dome uz nebyvame bol z roku okolo 1870 -par metrov od nas bola kaplnka a historicky cintorin ,uz sa priklanam aj inym ako pozemskym veciam ,takze keby ste vedeli ,co by som mohla urobit...Prosim (to co sa deje je na dlho to by som mohla pisat velmi dlho ,ale aspon zhruba toto.Dakujem Dufam,ze to ma aspon hlavu a pätu,tak trosku...

Myslím, že by mohlo být vhodné vyzkoušet megadávky céčka a uvidíte, céčko většinou velice dobře tyto věci zvládá. Samozřejmě to chce vyladit pH některé fungicidně působící minerály, jako jód, selen, zinek a další.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: čtv říj 25, 2012 9:31 pm 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28247
Bydliště: Poděbrady
Vševěd píše:
podle mého je rozdíl mezi jednotlivými kmeny, ale hlavně mezi tím, jestli plíseň sníte, nebo vdechnete/dýcháte

Ano, něco jiného je plíseň jíst a něco jiného spory ve velkém vdechovat.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: čtv říj 25, 2012 9:34 pm 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28247
Bydliště: Poděbrady
bludicka píše:
Rozdiel medzi tými kmeňmi je určite, je rozdiel napr. medzi lactobacilus acidophilus, ktorý niekde umelo vyrobím v labáku a niekde prirodzene sa nachádzajúci v prírodnom kefíri. Väčšina probiotík sa nachádza v podstate v pôde a ak zelenina nie je striekaná, prijímame kopec probiotík na zelenine. To je základ prírodných pickles, tie baktérie sa tam namnožia samotné len z toho, čo je na povrchu tej zeleniny. Týmto istým spôsobom vznikajú kvásky, že zachytím nejaké kultúry zo vzduchu, ale nie vždy to musí vypáliť dobre a môžem zachytiť aj zlé kultúry a skazí sa mi to. Z toho vyplýva, že všade okolo seba máme dobré a aj tie zlé kultúry, plesne. Dnes sa predávajú aj pôdne probiotiká, ale podľa mňa nikto presne nevie ako tie jednotlivé kmene fungujú v ľudskom organizme, ja by som kupovala len tie preskúmané.

Divoké kvasinky z kváskového chleba nerobia taký problém ako vyšľachtené kvasnice.

Ak niekto býva v zaplesnenom dome a vdychuje tie spóry väčšinu času, tak je tam vysoké riziko nákazy. A je pravda, že je rozdiel, či zjem alebo vdýchnem tie spóry, pri zjedení väčšinu zlikviduje žalúdočná kyselina - to je aj problém probiotík, že väčšina z nich sa v žalúdku zničí. Najhoršie je, keď sa všeobecne toxíny a spóry vdychujú, to ide priamo do pľúc a krvného obehu.

Ak mám pravdu povedať, probiotík by som sa až tak nebála ako rôznych tých ušľachtilých plesní v potravinách. Probiotiká produkujú kyselinu mliečnu, tá všeobecne dobre potraviny konzervuje a vytvára kyslé prostredie nepriaznivé pre rast patogénnych baktérií. Plesne produkujú za istých podmienok rôzne toxíny a tie už toxické byť môžu.

Veľmi dobrý článok o aspergillus oryzae:
http://www.epa.gov/oppt/biotech/pubs/fra/fra007.htm

"Even with the food industry strains, a caveat of safety is that the fungal incubation not exceed the normal three day period. A. oryzae has been shown to produce toxic compounds under incubations longer than the typical koji fermentation(Semeniuk et al, 1971; Yokotsuka & Sasaki, 1986). The following are toxins produced by some strains of A. oryzae."

Dokonca aj s potravinárskymi kmeňmi, podmienka bezpečnosti je, že inkubácia plesne nepresiahne normálne trojdňové obdobie. Ukázalo sa, že A. oryzae produkuje toxické zložky pri inkubácii viac, než pri typickej koji fermentácii. Nasledujúce toxíny produkujú niektoré kmene A. oryzae....

Z toho článku jednoznačne vyplýva, že isté riziko je aj pri potravinárskom kmeni aspergillus oryzae, keď sa nedodržia podmienky fermentácie a môžu tam vzniknúť dokonca aj aflatoxíny, hlavne keď sa ten potravinársky kmeň zvrhne na divoký kmeň.

A to som si chcela po domácky vyrábať natto, tak sa asi na to vykašlem.

No vidíte, BINGO a právě to je důvodem častých zdravotních problémů makrobiotiků, pokud pominu obilí.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: pon lis 05, 2012 9:50 pm 
Offline

Registrován: pon říj 08, 2012 6:42 pm
Příspěvky: 4
Dakujem za vsetky pripomienky a aj za tip na knihu ! Idem skusit ,nejako mi to neda ,to preslavene MMS1 len sa dost bojim reakcii ,ale byvam slaba a uz nevladzem sa takto trapit,pripada mi totiz ,ze bojujem proti veternym mlynom \":cry:\" drzte mi palce .


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: čtv lis 22, 2012 7:54 pm 
Offline
Administrátor
Administrátor

Registrován: sob kvě 17, 2008 1:53 pm
Příspěvky: 28247
Bydliště: Poděbrady
Susannah píše:
Dakujem za vsetky pripomienky a aj za tip na knihu ! Idem skusit ,nejako mi to neda ,to preslavene MMS1 len sa dost bojim reakcii ,ale byvam slaba a uz nevladzem sa takto trapit,pripada mi totiz ,ze bojujem proti veternym mlynom \":cry:\" drzte mi palce .

Tak základ je se nevzdávat, to škodí lidem prakticky nejvíce.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: stř čer 26, 2013 4:58 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
bludicka píše:
Kde si čítal, že aspergillus oryzae je škodlivá? Veľa druhov ušľachtilých plesní a kultúr sa používa pri výrobe potravín, syrov, salám. Makrobiotici majú problémy z iného dôvodu a nie z konzumácie misa a sójovej omáčky.

Len tak pre zaujímavosť aspergillus oryzae sa používa dnes v kopec doplnkoch výživy pri výrobe enzýmov a to nielen nattokinase a vitamínu K2:
http://www.iherb.com/Now-Foods-ChewyZym ... bles/12655
http://www.iherb.com/Source-Naturals-Es ... ules/44544
http://www.iherb.com/Life-Extension-Sup ... Caps/12187

Ono totižto dnes sa už drtivá väčšina systémových a tráviacich enzýmov nevyrába zo žlče zvierat ako to bolo kedysi, ale pestovaním z plesní a hlavne z aspergillus oryzae a aspergillus niger! A ak by boli také škodlivé, tieto doplnky by sa nemohli vyrábať.

Jenže Češi nejsou tak adaptovaný na aspergilus jako Japonci co to jedí po mnoho staletí a po mnoho
generací...(taky trvalo chvíli než jsme se adaptovali na brambory co nerostly původně v Evropě....

Tak nedávno pan Jarda někde psal, že "na milost" by vzal když už ze sojových výrobků, tak nějak ještě že by se dalo jíst to fermentované: tempeh, miso a natto...

Pouze je obtíž že Sunfood Dobruška nějak přestala vyrábět to natto....


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Aspergillus
PříspěvekNapsal: stř čer 26, 2013 5:12 pm 
Offline

Registrován: úte kvě 04, 2010 10:08 am
Příspěvky: 1472
Jarda píše:
No vidíte, BINGO a právě to je důvodem častých zdravotních problémů makrobiotiků, pokud pominu obilí.

Kolonizace a patogenity

Aspergillus oryzae se nezdá být lidský patogen. Dostupné informační dokumenty infekce u lidí pravděpodobně způsobené A. oryzae pouze ve třech případech. První byl případ meningitidy (Gordon, et al., 1976). V druhém případě, A. oryzae napadl vedlejších nosních dutin, což způsobuje horečku a pravé periorbitální otoky (Byard, et al., 1986). Třetí případ byl apulmonary aspergilom způsobené A. oryzae (Liao, 1988). Pozornost je třeba věnovat při hodnocení těchto tři případů, jako by byla způsobena tímto organismu v důsledku úzké taxonomické vztahu k A. flavus a možnost nesprávné identifikaci. Relativní vzácnost takových případech s ohledem na všedního použití A. oryzae naznačuje tohoto druhu má nízký potenciál pro vyjádření patogenní vlastnosti.

Citace:
http://www.epa.gov/oppt/biotech/pubs/fra/fra007.htm

Alergické reakce na Aspergillus oryzae

Alergické reakce nejsou neobvyklé aspergilli obecně. Je hlášen jeden případ alergické bronchopulmonální aspergilózy kvůli A. oryzae v 19-rok stará žena (Akiyama et al., 1987). Nicméně, a-amylázy z A. oryzae , který se používá pekaři v pečení chleba, byla uvedena Birnbaum, et al. (1988), aby způsobily astma v pekaře. Na základě pozorování případě astmatu pekařského kvůli monovalentní senzibilizace-amylázy používá jako přísada do mouky, vyšetřovatelé testováno 31 pekařů, kteří měli astma z povolání a / ​​nebo rýma kožními testy a sérologické vyšetření RAST. Třicet dva procent pekařů mělo RAST specifické IgE-amylázy z A. oryzae. Pekařský astma se uvádí jako nejčastější plicní onemocnění z povolání ve Švýcarsku a západním Německem (Wuthrich a Baur, 1990). Nicméně, alergické reakce v chlebu pečiva jsou zcela běžné, a to jak pro mouky z různých zrn, jakož i na mouku, přísady jako jsou např. plísňových amyláz. Alergické reakce na pekaře nejsou specifické pro A. oryzae , ani enzymy produkované A. oryzae (O'Neil a Lehrer, 1991). Navíc scénář expozice chleba pekař do mouky a přísad v nich obsažených je zcela odlišný od toho pracovníků ve fermentačním zařízení pomocí obecné pracovní hygieny a ochrany postupy.

6. Závěry

Existují dvě možná rizika pro lidské zdraví rizik spojených s A. oryzae . První z nich, která je přímo vázána na A. oryzae , je potenciál pro produkci mykotoxinů s rozšířenou kvašení. Různé toxiny mohou být vyrobeny s nejvíce obyčejné bytí mírně jedovatý kyselina kojic. Ostatní silnější toxiny mohou být vyprodukovány pouze v několika kmenům nebo v menším množství. Tyto mykotoxiny se zdají být vyrobeny pouze za podmínek prodlouženého kvašení, a proto může být jejich výroba je třeba zabránit za řádných podmínek kvašení tj. krátké kynutí.

Druhým problémem je možnost pro výrobu aflatoxinů, protože téměř k nerozeznání totožnosti A. oryzae a A. flavus . Kurtzman, et al. (1986) ukázaly, že A. flavus a A. oryzae jsou v podstatě stejná na základě DNA srovnání. A. oryzae vypadá tak úzce souvisí s jeho aflatoxin produkující protějšek jako být viděn jak sestávat ofculture-oslabenými kmeny A. flavus (Kurtzman, 1994, Wicklow, 1984). To bylo předpokládal, že A. oryzae vyvíjí v kultuře od A. flavus kmeny kvůli výběru na funkce, které by byly ekologicky škodlivé v přírodě.

Hypoteticky, pak, je-li A. oryzae se vyvinul non-aflatoxigenic stavu po staletích v oblasti kultury, zůstává otázka, zda se může vrátit k "divoké" typu. Zkušenosti z orientálních potravin zřejmě nasvědčuje tomu, ne, nebo alespoň ne dostatečně často, aby bylo zjistitelné. Nedávné studie (Payne, 1994; Klich, 1994) tvrdí, homologie mezi částmi A. oryzae genomu a strukturální geny pro produkci aflatoxinu. Je možné, že opětovné zavedení regulačních genů nebo jejich genových produktů mohou aktivovat spící aflatoxiny syntetický potenciál. Neexistuje žádný důkaz ukázat, že požadovaná přenos genu nebo genů přeskupení, které by mohly poskytnout potřebnou funkční sekvence pro produkci aflatoxinu A. oryzae kmen se přirozeně vyskytuje. Otázkou je, tedy, zda tento typ genetické modifikace je možné v kultuře. Přenos genů z kmene toxin neprodukují během fermentace je vysoce nepravděpodobné, vzhledem k potřebě zachování axenic podmínky během kvašení. Teoretická možnost genetické přeskupení vyskytující se v kultuře vyústil v návratu zpět do "wild-type", se zdá nepravděpodobné. Neoficiální důkazy shromážděné v průběhu staletí vyplývá, že A. oryzae komerčních potravin kmeny neprodukují aflatoxiny, ani se neobjevily zprávy o jakýchkoliv nežádoucích účinků na lidské zdraví z aflatoxinu.

....Diskuse

Jen hlavní identifikované problémy jsou spojeny s lidskou a zvířecí toxicity způsobené mykotoxiny výroby. A. oryzae a A. flavus jsou označení druhů, které představují extrémy spektra znaků spojených se společným plísní. Současné důkazy ukazují na A. oryzae jako domestikované derivát A. flavus . Důkaz není kompletní dost uveďte, zda A. oryzae představuje jedinečný genotyp, stejně jako stabilní fenotyp. Zdá se, že v dlouhodobém pěstování fenotyp A. oryzae budou vystaveny, a uvedl, že aflatoxiny nebude získané z těchto kmenů. Další toxiny, jako jsou kyseliny a cyclopiazonic kojic kyseliny však může být vyjádřen.

1.. Aflatoxin výroba

I když je pravděpodobné, že se A. oryzae konala v kultivaci po desetiletí nebo dokonce staletí jsou pravděpodobně představovat kmeny, které mají malý, ale klíč, výmazy v jinak stejné genomu A. flavus , je vzdáleně možné, že fenotypové rozdíly mezi oběma druhy může být způsobeno rozdíly v uspořádání a řízení genů spíše než ztrátou nebo z nich. Pokud A. oryzae kmeny měli reverzibilní genetickými modifikacemi, které brání expresi genů aflatoxinů, pak kontrola prostředí těchto přestaveb je možné a zvrat může nastat. Je třeba poznamenat, že došlo k noreports pracovníků v průmyslových trpí aflatoxinů účinky.

K dispozici je základní otázka, na pravděpodobnost, že A. oryzae existuje ve volné přírodě. Někteří výzkumníci (Klich, 1994) ukazují, že A. oryzae mohou být izolovány v přírodě. Jiní výzkumníci (Kutzman et al., 1986) tvrdí, že A. oryzae je domácká verze A. flavus , se zkrácením doby přežití vlastnostmi, jako je snížení sporulace a nedostatek sklerocia. Wicklow (1984) popsal konkurenční nevýhody A. oryzae. Tato pozorování naznačují, že tento organismus je velmi přizpůsobené podmínkám v laboratoři.

To vše ukazuje na neúplnou znalostní základny pro A. oryzae . Zdá se však, že aflatoxin produkce není problémem pro stanovené A. oryzae kmeny. I když je teoreticky možné, pro navrácení do aflatoxigenic fenotypu A. flavus , nebylo pozorováno po stovky let používání při výrobě potravin. Kromě kontroly expozice zmírnit obavy. Zatímco někteří pracovníci mohou být vystaveni organismu, by hodně z toho expozice pravděpodobně bude přes inhalační cestou spíše než přijímání. Budou vystaveny většinou spory A. oryzae při fermentaci ve velkém měřítku. Spory, které osvobozují místa výroby by pravděpodobně přetrvávat v životním prostředí, protože menší než optimální podmínky pro klíčení a růst. Jak bylo uvedeno v posouzení nebezpečnosti, A. oryzae, postrádá mnoho funkcí přežití posedlé související A. flavus . Proto se z informací výše a pomocí hodnot v posouzení expozice, expozice životního prostředí týkající se produkce aflatoxinu objeví velmi nepravděpodobné.

2.. Ostatní toxiny

Zbývá nějaké znepokojení pro ostatní mykotoxiny produkované plísněmi koji. Tyto toxiny jsou méně účinné než aflatoxiny a jejich výroba je vázána jak namáhat specifičnost a kulturní podmínky. Nicméně, oni mohou nastat i při současných domácích kmenů, ačkoli nejsou tam žádné zprávy, že jejich výroba v průmyslových fermentací mají za následek nepříznivé účinky na lidské zdraví. Nejtoxičtější z nich, jako například cyclopiazonic kyseliny, se zdají být produkován několika kmenů za zvláštních podmínek. Na méně toxické, jako jsou např. kyselina kojic, může být omezen na regulaci procesu fermentace.

Expozice složka riziku tohoto zájmu je podobný postupu popsanému v aflatoxinu. Správné podmínky pro pěstování by měly omezit výrobu těchto toxinů a omezení vystavení pracovníků.

3.. Ostatní problémy

Alergenní Zdá se, že více souvisí s produktem fermentací než A. oryzae samo o sobě . Citlivost na-amylasein Zejména mohou být významné, ale ten, který existuje pro všechny mikroorganismy produkující tento enzym. Není tedy pro přírůstkové riziko specifické pro použití této houby.

4. Shrnutí

To znamená, že potenciální rizika pro A. oryzae zahrnovat teoretickou možnost genetické přeskupení, které vede k bezděčné výroby aflatoxinů v A. oryzae . V průběhu staletí použití v potravinářské výrobě, nejsou tam žádné zprávy o aflatoxinu výroby. Mykotoxinů výroba může s největší pravděpodobností se vyhnout řádně kontrolu fermentačních podmínek a lidské zdraví obavy zmírnit kontroly expozice a praxe pracovníků hygieny. A. oryzae není rostlina nebo zvíře patogen a přežití v prostředí se očekává, že bude omezena vzhledem k jeho snížené přežití charakteristik za léta domestikace. Rizika vyplývající z použití tohoto organismu za daných podmínek tohoto osvobození je nízká.

Co tedy dělat, aby se člověk vyhnul nebo OMEZIL nebezpečí aspergilózy???
(samozřejmě bych tempeh natural udržoval pouze v lednici, a řídil se doporučenou dobou spotřeby....a nejedl natural tempeh jen tak, ale tepelně upravený...!

A jak píše pan Jarda PREVENTIVNĚ ...megadávky céčka a uvidíte....vyladit pH některé fungicidně působící minerály, jako jód, selen, zinek a další.

\":?:\" Co ještě člověk preventivně může dělat...?


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 24 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 38 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz