Tak rodiče mě pořád kontrolují, jak jsem v koupelně nebo na záchodě dýl jak 15 minut a ke všemu zamčená, tak hned chtějí vědět, zda jsem náhodou nezkolabovala nebo se mi nepřitížilo. Mají o mě od diagnostikování nemoci hrozný strach a to mi je 24 let. Hned taky kontrolují, co jsem si kde koupila, pokud to nestihnu rychle schovat.. Odstěhovat se teď bohužel nemohu, nemám finanční zdroje, protože jsem musela kvůli nemoci pustit práci.

Tak jsem vyzkoušela klystýr, ale moc tekutiny sem nezvládla, po půl litru na víckrát mi začalo bolet místo operace, tak jsem to utla a budu pokračovat zítra, ale splasklo mi břicho a střeva se cítí taková prázdnější. Takže z toho mám dobrý pocit.

No a HCl se bojím dost, ale třeba po novém roce najdu odvahu, že bych do toho zapojila svoji kamarádku chemičku, pokud se mi ty krvinky na testu nezlepší po vit. C. Já se experimentování s HCl nebo lugolem zatím vyhýbám, na lugola se přítel zeptal přes moje svolení jedné známé - lékárnice a ta mi vzkázala, že nemám vymýšlet kraviny, že bych si mohla ublížit a od té doby mě taky hlídají, co zas vymyslím.

Tak snad už chápete, proč vše musím dělat tajně, ignorovat moje okolí nejde totiž úplně, protože bych neměla pak kde bydlet a z čeho žít

Stále neumím čelit divným dotazům a urážkám ze strany rodinných příslušníků, se kterými bydlím... Uznávají totiž jen všeobecně uznávanou medicínu a její "léčebné" metody.

Crohnova choroba má sice projevy ve střevě ale je to nemoc imunity!!! Tedy nikoli nějakého orgánu ale organismu jakožto celku. Prodělal jsem něco obdobného, dalo by se říci jakési zhoubné bujení naruby, kdy imunitní systém z neznámých příčin začal napadat a nemilosrdně likvidovat své vlastní orgány v těle. (Játra, ledviny, plíce, kůži, sliznice, oči.... zkrátka všechno). Stejně jako u Croh choroby nikdo neví co to spouští a jaký je na to lék. U mě to lékařská věda řešila potlačením imunity. Rozhodnutí to bylo logicky zcela správné, leč naprosto chybné, protože následné záněty, zápal plic atd. mě málem zabily. Vyřešil jsem to nápadem mnohem jednodušším, který vyslovil už kdosi jiný přede mnou "mám-li umřít, at raději umřu hlady". Během 6-ti týdenního nekompromisního půstu intenzivně pracoval mozek a začal přicházet na věci zcela neuvěřitelné. Např. s naprostou jistotou jsem věděl, že navzdory všem odborným a vědecky ověřeným prognozám zůstanu naživu.

Pecadore,
jsi tu jeden z mala, kdo pise, ze si vylecil nejakou blbou nemoc takto relativne rychle a jasne definovanym postupem. Takze aspon ja bych byl rad, kdybys sem napsal o sve lecbe podrobneji. Co ti bylo? Jaky jsi delal pust (nekompromisni by naznacoval jen vodu, ale 42 dni vypada trochu na Breussovku)? Kolik meris a kolik jsi vazil na zacatku a kolik na konci pustu? Delal jsi pri tom klystyry? Chodil jsi pri tom aspon ze zacatku do prace? Dal jsi rovnou tech 6 tydnu, nebo jsi zacal kratsimi pusty? Delal jsi to podle nejakeho navodu nebo jen podle sebe? Jak jsi to zvladal? Jakou jsi delal navratovku? A cokoliv dalsiho k tve lecbe. Predem dik, Pavel
PS pokud se ti o tom z nejakeho duvodu psat nechce, tak me dotazy ignoruj.

Asi Tě zklamu pv33, nic z toho, co dnes dokonale propracovaná půstová metoda doporučuje, jsem nedělal. Byl jsem na nemocničním lůžku, povětšinou neschopný jakéhokoli pohybu. Tedy žádná příprava, žádné klystýry... a dnes už ani nevím, jestli jsem vůbec pil (z těch kapaček jsem byl zavodněný dost) Po umělém potlačení imunity jsem dostal zápal jako hrom a přesto že mě napojili na kyslík, tak saturace (okysličení) bývala často mimo rozsah měřícího přístroje. Dále vysoké horečky z rozpadajících se tkání a všichni kolem si mysleli, že z nich blouzním. Nikoli, moje mysl pracovala dobře a já chtěl jen sdělit věci, na které člověk obklopen materiálním světem nikdy přijít nemůže. A co se týká návratovky - tak to jsem ani nevěděl, že něco takového existuje. U mě když 41. den byla dcera, tak jsem dostal nesmírnou chuť na slepičí polévku. Poprosil jsem, že tu polévku nechci z nějakého mraženého chcípáka z obchodu, ale ze slepice, kterou má babička na zahrádce. Dcera zavolala manželce, že by se pro ní zastavila a spolu by pro tu slepici k babičce dojeli. Říkejme tomu třeba zvláštní shoda náhod když dostala odpověď: "Já u babičky byla včera, přivezla jsem si od ní slepici a právě jsem jí uvařila. Vývar dám do termosky, pojeď si pro něj". Podávali mi ho lžičkou a já cítil, jak s každou kapkou do mě vchází nesmírné množství energie.

Nechci nikomu vnucovat svojí víru, že člověk má složku nejen tělesnou ale i duševní, a že půst je tím nejúčinnějším lékem jak na tělo, tak i na duši. Jen je ho třeba držet poctivě a meditovat při tom, resp. uvádět duši do jakési harmonie s tělem, jak říkají myslitelé.

Už můj dědeček, veterám I. světové, říkával, že hlad je nejlepší lékař a mamince huboval, když v době nemoci se do mě snažila něco nacpat. Vojáci na frontě se zraněním břicha většinou nepřežili, pokud měli střeva plná.

Dobrý den do fóra!

Máte někdo, prosím, zkušenosti s Aloe Vera (a popř. Colostra) a léčením Crohnovy choroby???
Situace je pomerne naléhavá, děkuji!!!

Máte zkušenosti s AV od LR??:
http://www.lr-czech.com/aloe-vera-gel/c-3179/

Je to dost drahé, asi pyramidový prodej, co účinnost??

Moc děkuji!!

Děkuji moc za odezvu!!!

Slyšel jsem také o kokosovém oleji a bakterii mycobacterium avium paratuberculosis, kterou by kokosáč měl spolehlivě likvidovat...

Spoléhám se celkem i na tu AV.
Děkuji!
Pěkný den!

Ahoj Jardo! Mám Crohna v tenkém střevě. Beru Pentázu a Helicid a chci se toho nadobro zbavit. Vyzkoušel jsem Wobenzim, Chlorelu, Bosvelii, Tibi krystalky a taky se snažím o zdravé stravování. Jím jen vlastní zeleninu, maso jen kuřecí a ryby a víno mi pomáhá, tak si jej také dopřeji. četl jsem o Infuzní terapii vitaminem C a zaujalo mne tvé video:Instruktážní video-Liposomy. Myslíš si,že by to mohlo vyřešit nadobro mé problémy? Dík Jarek!

Asi Tě zklamu pv33, nic z toho, co dnes dokonale propracovaná půstová metoda doporučuje, jsem nedělal. Byl jsem na nemocničním lůžku, povětšinou neschopný jakéhokoli pohybu. Tedy žádná příprava, žádné klystýry... a dnes už ani nevím, jestli jsem vůbec pil (z těch kapaček jsem byl zavodněný dost) Po umělém potlačení imunity jsem dostal zápal jako hrom a přesto že mě napojili na kyslík, tak saturace (okysličení) bývala často mimo rozsah měřícího přístroje. Dále vysoké horečky z rozpadajících se tkání a všichni kolem si mysleli, že z nich blouzním. Nikoli, moje mysl pracovala dobře a já chtěl jen sdělit věci, na které člověk obklopen materiálním světem nikdy přijít nemůže. A co se týká návratovky - tak to jsem ani nevěděl, že něco takového existuje. U mě když 41. den byla dcera, tak jsem dostal nesmírnou chuť na slepičí polévku. Poprosil jsem, že tu polévku nechci z nějakého mraženého chcípáka z obchodu, ale ze slepice, kterou má babička na zahrádce. Dcera zavolala manželce, že by se pro ní zastavila a spolu by pro tu slepici k babičce dojeli. Říkejme tomu třeba zvláštní shoda náhod když dostala odpověď: "Já u babičky byla včera, přivezla jsem si od ní slepici a právě jsem jí uvařila. Vývar dám do termosky, pojeď si pro něj". Podávali mi ho lžičkou a já cítil, jak s každou kapkou do mě vchází nesmírné množství energie.

Nechci nikomu vnucovat svojí víru, že člověk má složku nejen tělesnou ale i duševní, a že půst je tím nejúčinnějším lékem jak na tělo, tak i na duši. Jen je ho třeba držet poctivě a meditovat při tom, resp. uvádět duši do jakési harmonie s tělem, jak říkají myslitelé.

Už můj dědeček, veterám I. světové, říkával, že hlad je nejlepší lékař a mamince huboval, když v době nemoci se do mě snažila něco nacpat. Vojáci na frontě se zraněním břicha většinou nepřežili, pokud měli střeva plná.