Zdraví-AZ Vaše fórum o zdraví

Technika TADY A TEĎ u mnoha dnes populárních terapeut.metod (od Gestalt terapie, přes Bioenergetická cvičení až třeba po Biosyntézu, Satiterapii a další), ale také u nyní "frčících" jogově-meditačně východních postupů naslouchání svému tělu a hledání "skutečného" já uvnitře sebe (E.Tolle, A.deMello,T.Keltner atd atd)
...tato technika NAPROSTO VĚDOMÉHO PROŽÍVANÍ PŘÍTOMNOSTI (Tady a Teď), je do značné míry naroubována na "západní" "degenerované" myšlení a strachy, a pochází z východních tradičních učení (budhismu, taoismu, hinduismu-jógy, z Tibetu atd)
Na západě je asi nejvíc zpopularizována skrze myšlenky a knihy Eckharta Tolle (hlavně kniha Moc přítomného okamžiku)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Eckhart_Tolle
http://www.jogin.cz/Eckhart-Tolle-zije- ... ostem-TED/

Faktem je že hodně lidí dnes něco takového jako "smetáček" mozku velmi potřebuje
- aby se zbavili svých úzkostí, strachů, beznaděje, stresů a tlaků moderní přecivilizované společnosti...
- lidé často nejsou dostečně v kontaktu se svým tělem, nenaslouchají mu, obrací se PŘÍLIŠ myšlenkami na vnější věci a jsou k nim vázáni..., nedokaží se plně radovat z přítomného a stále žijí myšlenkami více výčitkami z minulosti nebo strachy z budoucnosti....
(ohledně smetáčku v hlavě...doma uklízíme a dbáme na čistotu více než na PSYCHICKOU A CITOVOU(emocionální) HYGIENU...!,
faktem je, že ale záleží i na zvolené metodě...(otázkou je kde končí "debordelizace hlavy" a úklid, a kde už začíná vymejvání mozku určené k indoktrinaci vnějšími činiteli...to už nechejme na každém )

Mnoho lidí také ví o druhých lidech a jevech okolního světa víc, než sami o sobě....- být upřímný vůči sobě chce odvahu k sebepřijetí jaký jsem, ale k tomu je nejprve nutné poznat jací ve skutečnosti jsme, aniž bychom se příliš obviňovali nebo přikrášlovali a omlouvali skutečnost. Málo lidí je dnes také autentických (jako ve filmu Matrix, nebo románech G.Orwella ap.), hraje pohodlně většina lidí jen nějakou roli "naoko" (co by o mně lidé přece řekli) a nedokáží být sami sebou....běžné je "chtít být jako ten a ten", také je běžné posuzovat druhé nebo sám sebe podle toho co kdo má, jak se obléká, co v životě (ne)dokázal, atd.

Život ve lži (nebo když to zjemním - v neupřímnosti) k sobě, škodí ve svém důsledku nejen nám samotným (to nejvíc), ale i společnosti, lidstvu a téhle planetě a všemu živému na ní.
..."díky" takovému neautentickému životu, přibývá lidí, kteří jsou dříve či později nějak "zablokovaní" ve svém osobním životě a v jeho způsobu prožívání (který je spíše dnes přežíváním než-li skutečným žitím...), a "vřed" se zákonitě musí někde vyvalit a vyhřeznout.

H.de Balzac kdysi napsal: Lež hrozná, lež milosrdná, lež odpustitelná, lež strašná...nezbývá než ji přijmout jako fakt...a začít také lhát...
- tak to aspoň platí u většiny lidí, a je velmi snadné nechat se strhnout tím co je "normální" (jako za totáče "kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu"(kdy bylo běžné stavební a jiný materiál nosit ukradený z práce), dnes zase by Masaryk také zaplakal neboť dnes není normální "nebát se a nekrást" (a nelhat) apod.)
(podle sociolog.průzkumu většina lidí, mužů i žen, během dne řekne okolo sto menších či větších lží či polopravd...začíná to možná už neupřímnou odpovědí na otázku druhých "jak se máš?"...
(doporučuji pro začátek např. knihu E.Berne: Jak si lidé hrají......kniha popisuje co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Všichni hrajeme občas či stále nějaké role, "hry"---manželské hry se svými partnery, sexuální hry se zástupci druhého pohlaví, mocenské hry se svými šéfy, soutěživé hry se svými přáteli. Berne nás nechává porozumět tajným trikům a nevědomým manévrům, které jsou součástí našich důvěrných vztahů. Některé věci se změnily, tak jako doba, ale jiné se nemění. Proto zůstává tato kniha i po letech stále aktuální a přínosná pro pochopení vztahů mezi lidmi i své role, kterou pokud si připustíme, jedině pak můžeme změnit.

Zajímavé čtení a myslím, že hodně poučné

Něco málo citátů o lásce (pokud najdete nějaké pěkné, přihoďte je sem... )

-----------------------

Podstata lásky

Všechny nejlepší věci v životě přichází převázané páskou risku. Když rozvážeme dárek, přebíráme riziko, ale i radost. Tak je to v rodičovství. Tak je to v manželství. Tak je to v přátelství. Abys mohl prožít život v plnosti, vydáváš se napospas bezedné jámě zranitelnosti. To je podstata pravé lásky.

( Kristin Armstrong )


Následků ztrát se zbavíte, když je dokážete odbourat ve vlastním nitru.

( neznámý autor )


Jdi tam, kde ukrýváš bolest. Jedině tak se s ní můžeš rozloučit.

( Mirka Chelíková )


O žití ve světě

Potkaš - li zlo - nepohoršuj se a vzpomeň na dobro,

možné je obojí, obojí má následky.

Potkáš - li nenávist - nepohoršuj se a vzpomeň na lásku,

možné je obojí, obojí má následky.

Potkáš - li hloupost - nepohoršuj se a vzpomeň na prozíravost,

možné je obojí, obojí má následky.

Budeš - li sám - vzpomeň na bratry na cestě.

Možné je obojí, obojí má následky.

(Karel Nešpor)

Tak by mne velmi zajímalo (pokud k tomu někdo něco má, podělte se ),

zda Emoce jsou opravdu jen "Nemoce" (=slogan i v jedné populární písni), a i ty pozitivní emoce je třeba držet na uzdě ( podle mne, přemíra všeho škodí, tedy i přemíra pozitivních emocí - jako s jídlem, sebezdravější jídlo když se přejíme škodí!!!).

Možná by se to dalo přirovnat ke KOFEINU (u Guarany je to "nabuzení rozložené narozdíl od kafe a čaje do téměř celého 24h dne takže "následky nejsou tak "brutální" pro některé jedince...), proto se možná radí lidem psychicky méně vyrovnaným, co špatně snáší stres a emoční výkyvy,
aby nepili kafe a ani černý a zelený čaj, který také obsahuje kofein..., - právě aby si tělo (resp.psychika) dokázalo lépe poradit s VYROVNANÝM stavem, nikoli s náhlými výkyvy (u čaje jsou výkyvy pozvolnější než u kafe, ale jsou..., to potvrdí každý kdo si dal pár šálků lepšího čaje v čajovně... ).

Nebo ještě lépe je to asi možné přirovnat k diabetikům, ale i zdravým lidem - kde únava a další pochody v těle dost závisí na kolísaní hladiny cukru v krvi. Pak se mluví o (ne)kompenzované cukrovce - nejhorší není kolik cukru v krvi je, ale daleko horší pro diabetika je právě to lítání cukru nahoru dolů jak na horské dráze

Faktem je, že když je člověk OK (to je dnes málokdo), tak i když mu MOC vylítne cukr, nebo sní těžké jídlo, tak pokud ví jak na to (KOMPENZUJE) to (viz třeba Jardovo ananasové enzymové jednohubky, lichořeřišnice apod , tak to jednou za čas ustojí...
(ALE pokud je to častěji nebo dlouhodobě....(nejhorší u stresů je právě ta dlouhodobost! - 100x nic umoří nejen osla ale i nejsilnějšího Schwarzenegera....) - stejně jako u krevního tlaku je přílišné lítání tlaku nahoru dolu taky horší než když si tělo "zvykne" třeba na nízký nebo trochu vyšší tlak...).
...TAKŽE JE TO NEJEN O TOM "VĚDĚT JAK NA TO" (kompenzovat-vyrovnávat) třeba stres či nedostatek pohybu nějakými cviky či svižnou chůzí (nebo kompenzovat když nás něco silně rozruší - jednoduchým vyběhnutím několikrát schody nahoru (i dolů)....
(ale vyhánět stále čerta ďáblem se taky nevyplácí - nelze si prostě dávat 10 věnečků a na to punčové řezy, a myslet si že to pokaždé stačí zajíst lichořeřišnicí...(a tak nějak to vše bude i stěma "proklatejma" (n)emocema


Se zátěží dnešních dnů a stresů je to asi po psych.stránce, jako by spoustu lidí bylo "psychickými diabetiky" a museli si hlídat aby se příliš nejen emočně nenechali "vytočit" (zprávy v TV, zlobivý soused nebo dítě, neshoda s partnerem či spolupracovníkem (nebo šéfem), ale také aby neměli ani MOC VJEMŮ a emocí pozitivních, které jejich tělo(psychika) NESTAČÍ ZPRACOVAT (jako u jídla žlučník,slinivka,Langerhansovy ostrůvky ap.).
Odtud pak i přemíra živých snů, jak se v noci snaží tělo vyrovnat se vším BALASTEM (ale i tím pozitivním), co během dne a předchozích dnů (nánosů...) zažilo, a co jsme do sebe (ne)vědomě "pustili"....

Je prostě nutné se bránit, není žádné strkání hlavy do písku, když někdo nechce vědět poslední zprávy v televizi....

Navazuju na předchozí příspěvek

Co se týká vlivu emocí na zdraví, tak o tom je celý obor psychosomatika, ale také třeba různé psychoterapeutické směry...

Jeden asi z "nejserióznějších" dostupných pramenů ke studiu ZÁVAŽNOSTI EMOCÍ:
odborná publikace M.Nakonečný: Lidské emoce (kniha je k zakoupení, nebo sem ji viděl i na netu)

---------------------
Člověk až žasne, kam jej vliv emocí na tělo, zdraví a dokonce na další život(y?) může zavést...na netu je spousta nejen užitečných, ale i polopravdivých dezinformací, a vzít si z něčeho jen to dobré může být často nadlidský výkon...

Určitý barometr chování, dalo by se říci EMOCÍ (uvádím níže... )
(jsem to viděl někde, myslím že to bylo od vesmírných lidí, ač mnoho jejich věcí je dle mého názoru dost přitažených za vlasy, tak jsou tam třeba i knihy online od D.Walsche nebo Swedenborga...).

Na ufouny v talířích sice nevěřím (i když člověk nikdy neví, že ...- i když nejde jen o létající talíře, ale i o vydávání se za něco(někoho) čím není,
ale tento obrázek se týká lidí: barometr chování (1 stránková TABULKA emocí ) je k diskusi :
http://www.vesmirni-lide.cz/letakovy_sy ... /l001b.jpg
(PS: k duševní vyrovnanosti nemusíte meditovat osamoceně v nějakém klášteře v Tibetě či Indii, ani se zrovna družit s anděly či ufouny, ale tabulka celkem přehledně zobrazuje základní emoční stavy, s rozdělením co je (ještě) co (už) není ovlivnitelné(.. ) (i když se o tom dá samozřejmě diskutovat - stejně jako o předchozím příspěvku, kde ten kdo hledá třeba v meditacích své Já se nejspíš bude snažit o odbourání úplně všech emocí...- což však vznáší také určité otázky(viz předch.přísp.)

Tak mne napadák "zachování emocí na uzdě", že kdyby člověk chtěl zachovat stoickou "kamennou tvář", a chtěl si ubránit to SVOJE emocionální zdraví (duševní (psycho)hygienou), tak možná by český vše přežijící švejkovský člověk - místo meditací a mystických či halucinogenních a holotropních hledání vlastního Já, mohl dospět jednoduchému postoji :

.....to takhle jednou rabína navštíví Kohn a vyruší ho od jídla, a stěžuje si co mu zase Roubíček udělal..., rabín přikyvuje a říká "Maj úplnou pravdu, ...úplnou pravdu".
Za chvilku po Kohnovi zase někdo zvoní...tentokrát je to Roubíček a stěžuje si co mu provedl Kohn...rabín i tomuto říká "Maj úplnou pravdu, ...úplnou pravdu".
Slyší to rabínova manželka a povídá rabínovi "počkej, počkej, jak to, vždyť nemůžou mít oba pravdu!!". Rabín se vrátí ke svému jídlu, zamyslí se, napije se ze sklenky červeného vína a povídá smutně manželce: "Sára, i ty máš pravdu, úplnou pravdu...."

(je tedy na místě, KDY projevit empatii (EQ), soucítění apod., a kdy u některých lidí ("srážka s blbcem", nebo "Vytočem" co nás něčím leda vytočí...) co nejrychleji "vzít roha" (NEBO změnit téma hovoru, abych se nestal spolupodílníkem šíření pomluv už jen nasloucháním ),
v zájmu zachování duševního zdraví (svého času o tom hezky mluvil Jan Werich, mnoho jeho citátů je zde:
http://cs.wikiquote.org/wiki/Jan_Werich

PS: K rozebíranému tématu emocí (versus pocity, a potažmo hlubší CITY..., což je taky rozdíl:
emoce / pocit / cit ) - hlubší úvahy s praktickým dosahem jsou na toto téma také ve vlákně Seberozvoj,duševní zdraví, spiritualita:

Naposledy upravil Návštěvník dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

1

[b:2bbh8711]Tři kroky ke zlepšení všedního dne[/b:2bbh8711]
http://zenhabits.cz/

Dnes s vámi chci sdílet jednoduché tajemství, které vám okamžitě zlepší den. Cítíte-li se sklesle, může vám to zlepšit náladu až do večera.
Jde o něco, co mi osobně přináší skvělé výsledky.
Jsou to tři kroky, které může udělat každý. Je to postup, který můžeme opakovat stále dokola, klidně celý den. Vychází ze základního předpokladu, že my všichni lidé jsme schopní dobroty, lásky, bolesti, zlomeného srdce i vášnivého milování. Všichni máme někdy špatné dny, avšak pod unaveným zevnějškem je vždy člověk, vyžadující lásku.
Je to založeno na mém pozorování, že druhé lidi často bereme za samozřejmost, soudíme je, bezdůvodně se na ně rozčilujeme a sami přitom očekáváme, že nás všichni budou dělat šťastnými (nebo aspoň nepřispívat k naší bolesti...), či se aspoň budou chovat tak, jak vyžadujeme… a když tak nečiní, zkazí nám to den. Je to šílené.

[size=150:2bbh8711] Lidé žijí své vlastní životy a nejsou tu proto, aby nám dělali radost nebo jednali podle našich očekávání. [u:2bbh8711]Jakmile to přijmeme[/u:2bbh8711], můžeme být ušteřeni mnoha zklamání a přispěje to k naší emocionální rovnováze.[/size:2bbh8711]

Zde jsou zmíněné tři kroky. Některým z vás mohou znít hloupě, ale vážně je doporučuji vyzkoušet na vlastní kůži. I kdyby jen jeden den. Nebo dokonce jen hodinu. Jsou mocné a fungují.

1. Pomyslete si: „Miluji tě a jsem vděčný za to, že tu jsi,” o každé osobě, kterou dnes potkáte. Zní to možná trošku bláznivě, ale funguje to. Opravdu, vyzkoušejte to. Podívejte se na každého, s kým se dnes setkáte, [b:2bbh8711]jako byste s ním mluvili[/b:2bbh8711] a pomyslete si: „Miluji tě a jsem vděčný za to, že jsi.” Zkuste do toho vnést emoce. Myslete to doopravdy! Dokonce i u lidí, které potkáte na ulici, ve výtahu, nebo když řídíte ([b:2bbh8711]stačí je zahlédnout z dálky[/b:2bbh8711] na pár vteřin).

2. [b:2bbh8711]Usmějte se[/b:2bbh8711] na člověka a[b:2bbh8711] podívejte se mu do očí[/b:2bbh8711]. Mnoho z nás má naučeno nedívat se do očí, vyhýbat se kontaktu. Ale pohledem do očí bereme na vědomí existenci člověka (neignorujeme ho ) a navazujeme s ním kontakt (alespoň očima a úsměvem). (pozn.: [b:2bbh8711][i:2bbh8711]Bereme v úctě na vědomí jeho lidství a díky tomu dokážeme oddělit "božskou jiskru Dárce životní energie" od toho jaký je "skutečně" daný člověk ve fyzickém projevu vůči nám[/i:2bbh8711][/b:2bbh8711]). Úsměvem pak přenášíme štěstí na druhé, úsměv je nakažlivý . Obvykle to nefunguje, když je člověk příliš daleko, ale když můžete, přesto se alespoň sami pro sebe na něj usmívejte (pozn.: [b:2bbh8711][i:2bbh8711]nemusí jít o idiotský úsměv od ucha k uchu, stačí i vnitřní úsměv, je-li ten člověk daleko...je-li blíže je vhodné trochu úsměv prohloubit, aby byla patrná naše laskavost a nikoli odmítavá agresivita a obranářská "politika" zavření se do ulity.[/i:2bbh8711][/b:2bbh8711]

3. Cítíte-li se s někým dobře, řekněte mu to. Řekněte: „Miluji tě a jsem vděčný za to, že tu jsi.” Něco takového nejspíš řeknete jen lidem, které znáte velmi dobře (ačkoliv ti odvážnější z vás to možná řeknou i cizím lidem!). [b:2bbh8711][i:2bbh8711]Pokud se na taková slova necítíte, nevadí, zkuste je místo toho vyjádřit činy[/i:2bbh8711][/b:2bbh8711]. Jednoduchým objetím, uděláním něčeho pěkného, společně strávenými chvílemi,[i:2bbh8711][b:2bbh8711] nezištnou laskavostí, nebo jen pozorným nasloucháním[/b:2bbh8711][/i:2bbh8711]. Samozřejmě nemůžete aplikovat tento krok na každého, koho potkáte, ale čím častěji ho využijete, tím lépe.

-------------
PS: jak vidno , některé emoce JSOU prospěšné, a jde hlavně o to nikoli je zcela odbourat, ale mít je pod kontrolou...a VHODNĚ a cíleně (nebo časem lépe i spontánně) je používat ku prospěchu svému i druhých....
...např. zde o ovládání se, službě sobě i druhým:

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 569

1337516305

TECHNIKA zvaná VNITŘNÍ ÚSMĚV

ČCHI-KUNG NÁVOD k technice vnitřního úsměvu:
http://www.fsps.muni.cz/~ondruska/cchi-kung/usmev.htm

- ti kdo meditují v sedě nebo cvičí jógu to znají trochu jinak, a to v pozici lotosového sedu... Oproti tomu čchi-kungová modifikace vnitřního úsměvu má své nesporné výhody, lze ji pro většinu západních a "ztuhlých" těl, používat i v sedě na židli, nebo ve stoje (jako čchi kungová zdravotní cvičení.

Výborné je ČASTO používat techniku vnitřního úsměvu i v každodenním životě, i na ulici když potkáváme neznáme cizí lidi..., jak jsem psal o tom v předchozím příspěvku ...

Nejde o to jak nás (podle nás) vidí ostatní, ale jak my vidíme je, a jak se přitom cítíme...může nám to pomoci neztrácet zbytečnými "nervy" spoustu pořebné životní energie....

Tady koukám že mají i nácvikové CD, (to ale bude spíše pro ten jógový posez v lotosovém sedu, co každému člověku nevyhovuje...Principy však budou podobné, a většina nejspíš použitelná pro většinu, i začátečníků:
http://www.prozdravi.cz/vnitrni-usmev-r ... na-cd.html )

Jak říkal komik Štercl, "U lidí kteří užívají smích, neví doktor do čeho by pích", a platí to určitě po celý život.

E.Tolle říká že jsou tři základní kladné city, které nejsou škodlivými emocemi:
LÁSKA
RADOST
KLID (POKOJ)

etymologický původ slova emoce v latinském emovere – vzrušovat, dráždit; pohyb,pohnutí, nepokoj, také "vzbuzovat", "nutit se pohybovat"). (překlad v knize E.Tolle: „vyrušit":
http://cestaduse.wordpress.com/2012/02/22/emocie/)
...což je nápadně blízké latinskému slovu movere, jenž dalo základ dnes užívanému termínu motivace.

Psychologové klasičtí, to však vidí poněkud jednostranně a extremisticky a nevidí jak by člověk kladně fungoval bez emocí: "...Představme si, že ať by se kolem nás dělo cokoli, my bychom necítili nic. Byl by v nás jakýsi neutrální klid, který by nic nedokázalo narušit. Jaký by byl pak důvod dělat všechno potřebné...? Jaký by byl důvod ráno vstát z postele a jít do práce? A byl by vůbec důvod si do té postele lehat? Neexistovalo by nic příjemného ani nepříjemného, věci by byly nerozlišitelné..." (více viz článek Co by bylo, kdyby nebyly emoce? : http://zrcadlo.blogspot.com/2008/06/co- ... emoce.html )
-----------------------

Palivo

Obvykle se o pocitech, emotivních nábojích, afektech mluví nikoli jako o věcech, ale jako o něčem pohyblivém, nasměrovaným, hledajícím vyjádření. Láska pobízí objímat, a odpor - odstrkávat, zloba - zabíjet, a soucit - léčit zranění blízkého člověka. V kořeni latinského slova emovere je slyšet "vzbuzovat", "nutit se pohybovat". Emotivní náboj se podobá palivu, které se uvolňuje za účelem vykonání nějaké práce. Jak je to zamýšleno přírodou? Vykonává se "práce" - přichází pocit naplnění, uspokojení. I všechno by bylo v pořádku, pokud by neexistovaly situace, ve kterých emoce nenachází přirozený způsob vyjádření.

Člověk vyhořívá

Často emoce se roky nespalují, pokud není možnost je nasměrovat "adresátovi", anebo "vymazat". Pak pomalu anebo rychle vyhasíná sám člověk. V jiných případech ony "se přepalují" a vytváří ne vždy příjemný "odpad". Stejné "palivo", které původně dávalo světlo, najednou houstne do konzistence páry, pára zkapalní do stavu tekutiny, tekutina - do hmoty, hmota zkamení. Tak máme co do činění se "zkamenělou" emocí. Často "kamení" psychických traumat se usazuje v duši člověka. Takové "cizorodé předměty" ho zraňují, těžko podléhají "recyklaci", zpracování, přežití… I přesto, že jsou to dva různé druhy situací, zkamenělé vnitřní emoce a kameny, které se dostávají do duše zvenčí, absolutně stejně mohou narušovat stav člověka.

Těžký balvan táhne ke dnu

Nejměkčí ztrátou způsobenou nošením "kamenů na srdci" je plýtvání sily, odvedení pozornosti od vnímání a aktivity. Od pocitů křivdy na prsou mrtví ruce, od pocitů strachu v břiše - nohy a všechny části těla. Ale pozornosti unikají nejen části těla, ale i části života. Člověk zůstává "zabalený". Nakumulované negativní náboje rozkrádají potenciál člověka. Ovšem nejen to: deformují ho, což znamená, že zvyšují míru rizika v jeho životě. Toto riziko se týká prakticky všech životních sfér: zdraví, rodiny a zaměstnání. V oblasti zdraví se riziko projevuje formou různých psychosomatických onemocnění. Nejznámější z nich jsou žaludeční vředy, zvýšený krevní tlak, astma aj. V oblasti mezilidských vztahů vede k různým turbulencím značně komplikujícím život. Trpí tím i tvůrčí schopnost (kreativita). Zase nejedná se pouze o to, že člověk nevyužívá naplno svůj potenciál, nezpracované náboje přidávají tvůrčímu projevu (a tím se míní každý projev a čin člověka v běžném životě!, nikoli malování obrazů) zvláštní "odstín" zkaženosti. Nemluvě o tom, že momentální zkrat v psychickém fungování může člověka stát život. Infarkt, rvačka, autonehoda, osudná chyba v práci - riziko se může realizovat tisíci způsoby, a ono "umí vyčkat". Sotva je potřeba mu toto umožnit.

Je nutno s tím něco dělat

Každý člověk tomu intuitivně rozumí. Je možné spoléhat na samoregulaci: organismus se snaží některé problémy vyřešit ve spánku, některé v bdělém stavu. Problém spočívá v tom, že při neurotických stavech samoregulace selhává a čas neléčí. Někteří lidé se ubírají svým směrem - do hry vstupují alkohol, drogy. Ty ovšem nemohou vyřešit problémy duše. Při neurotických poruchách (stres, deprese, neurózy, nespavost apod.) se rozumní lidé obracejí na psychoterapeuta. Při tom pacienti často kladou tuto otázku: Jak Vy chcete mi pomoci?

Novinka

Řeč nepůjde o předepsání léků, ani o hypnózu, ani o psychoanalýzu. I když i první, i druhý, i třetí způsob jsou možné. Řeč půjde o práci s pocity. Je to unikátní způsob práce, pro který takové výrazy jako "knedle křivdy v krku", "mlha úzkosti v hlavě", "ocelová deska kontroly v zátylku", "chobotnice hrůzy v břiše" a "kudla zrady v zádech" zní jako diagnóza.

Není nutné být delirium tremens

Je možné, aby člověk objevil tyto "věci" v sobě, stanovil si takové "diagnózy", jsou nutné vytvořit speciální podmínky? Například otrávit se ethylalkoholem do stavu delirium tremens ("bílé myšky")? Je potřeba ještě něco, aby si člověk mohl uvědomit, co on nosí v sobě? Rozhodně ne! Tím spíše, že řeč není o uvědomění si něčeho, co není, ale výhradně toho, co je. Podpořený otázkami člověk je schopen popsat obsah svého vnitřního prostoru. Je pravda, že je mu nabídnuto pokročit o něco dál, než na co byl doposud zvyklý.

(Andrej Jermošin. "Věci v těle. Psychoterapeutická metoda práce s pocity") http://www.emergence.cz/clanek/veci-v-tele.html

Tak jsem byl ze zvědavosti na kursu "Tělo a stres"..., se zaměřením na bioenergetická cvičení, kurs pořádali zkušení psychoterapeuté z capzt.cz
(když by byl zájem mohu sem dát víc poznatků z velmi zajímavého kursu...., zatím jen jeden:

O tom že zákl.reakcemi na stres je boj nebo útěk ví snad každý. Méně se však mluví o tzv.:

ZAMRZNUTÍ (ztuhnutí)

(poznatky jsem si spojil s cvičením taiči a čchi kung, kde se jedná v zásadě o podobné efekty jako u Bioenergetických cvičení (zakladatel A. Lowen, viz funkce Hledej - bioenergetická cvičení). U taiči se vysloveně mluví o tom, že člověk který má někde v těle a mysli BLOKY,TRAUMATA ap., je jako "KUS LEDU" který teprve vhodná terapie nebo výše popsané druhy cvičení pomohou postupně "ROZTÁT"...tím se např. u taiči dosahuje toho, že "zamrzlý" člověk který zpočátku nebyl schopen plynule, pomalu a koordinovaně zacvičit cviky taiči (nebo čchi-kung), se postupně stává "vláčnějším", pružnějším, odstraňují se bloky a "zatuhliny" z traumat během života (uložená někde v těle!, ať už sedavým způsobem života, úrazem nebo psychosomatickou složkou), začne více fungovat propojení dříve odtržené mysli od těla..., dosahuje se větší jednoty těla a mysli a samozřejmě to sebou nese zdravotní, psychické i duchovní bonusy a přínosy (nejen více kyslíku lepším dýcháním, nejen více prokrvení, cirkulace čchi ap., ... )

Zamrznutí na kursu bylo hezky přirovnáno - je to jako by organismus zároveň šlapal na plyn i brzdu zároveň...
(nervový systém je přetížen, zaplaven protichůdnými stresovými hormony sympatiku a parasympatiku..., tělo aby nezkolabovalo a "vyřešilo" nastalou prekérní situaci, prostě "vytuhne" a "zamrzne" ). Zajímavé, jak to funguje u zvířat: např. gazela těsně před tím než ji dostihne a zakousne predátor, už ví že nemůže ani utíkat ani bojovat, tak její organismus "zamrzne" a ona ztuhne, necítí bolest při zakousnutí...

Blbé je že když vytuhne a zamrzne člověk následkem některých traumat v životě (ta se střádají...), tak po nějakém čase také - jako ta gazela - přestane vnímat psychickou nebo fyzickou bolest (je to ochrana našeho organismu)...ale pokud se to tzv."nerozchodí" ( ), tak je zaděláno na pořádné následné potíže...
(zvíře instinktivně moudře toto ví, proto když např. uspali ledního medvěda z vrtulníku během doby kdy právě utíkal před vrtulníkem, medvěd po probuzení se začal zbavovat nahromaděných stresových hormonů které "zamrzly" v těle (aby nenadělaly paseku jak se to běžně děje u lidí ve stresech když je nekompenzují ...), medvěd se začal silně třást (vibrace svalů), aby tělo zbavil nahromaděných látek a "zamrznutí"...po pár minutách jeho organismus hluboce se nadýchl a začal už dýchat notmálně...tělo se vyrovnalo se "zamrznutím" stresu který předtím prožilo...

Poučíme se z toho?

Bioenergetická cvičení, i některé cviky čchi-kung, umí pracovat s vibračními cvičeními, které pomáhají rozpouštět ono nahromaděné "zamrznutí" co se v každém člověku za život nahromadí. Někdo to však VČAS kompenzoval aktivními či relaxujícími opatřeními, takže tato cvičení "nepotřebuje", neboť se v něm nestačilo nahromadit kritické množství "zamrzlin" a "zatuhnutí".... (ta se týkají nejen těla ale mohou postihnout i mysl, jak je vidět např. u posttraumatických reakcí lidí po nějaké nehodě či katastrofě...)
------------------

Ohledně "Zamrznutí" mne zaujal článek na webu M.Zelenky:

....v teoriích stresu běžně opomíjená základní reakce útlumu se vyskytuje daleko častěji v běžném životě, než si uvědomujeme a připouštíme, i když lidová moudrost ji samozřejmě jako běžnou vnímá. Výrazy „zcepenět strachy“, „nemoct se hrůzou ani pohnout“ jsou v lidové mluvě zcela normální. Zcela běžným a všem známým případem je škola. V okamžiku, kdy učitel upře svůj pohled do třídy a začne pronášet: „Tak k tabuli půjde …“. 80 % žáků strne a začne dělat mrtvé brouky a mnozí opravdu přestanou na chvíli i dýchat a zastaví i tok myšlenek. Zbylých 10% žáků si myslí, že vše umí a tak nezažívají stress a 10% žáků sice neumí, ale nejsou tím stresováni, protože je jim výsledek případné zkoušky emočně lhostejný. Uvedená procenta jsou pouze velmi nekvalifikovaným odhadem.

Zvláštním případem jsou situace partnerských hádek, případně rodičovských výtek, kdy káraný (a to i velmi hlasitě) subjekt klidně uprostřed nejvyššího rozrušení kárajícího subjektu klidně usne (a to i velmi hlasitě), což kárající subjekt může dohnat až do stavu nepříčetnosti a následně k fyzickému násilí.

I když je možno na internetu získat určité informace o útlumu jako reakci na stres (ale ve značném nepoměru k množství informací o dvou základních reakcích – útok, útěk), nenalezl jsem nikde žádnou informaci obdobnou informacím, věnovaným „chemii“ lidského těla při stresu a chorobám vzniklým na základě nerealizace úderu či útěku. Přitom není žádný důvod nepředpokládat, že při útlumové reakci na stres probíhají v těle obdobné procesy jako při přípravě na boj či útěk. Tato „chemie“ je však odlišná a má za následek jiné druhy chorob.

Následující myšlenky jsou pouze návrhy k zamyšlení, protože k formulaci určitých teorií by bylo nutno provést podstatně kvalifikovanější analýzu a studii s využitím výsledků experimentů k tomuto účelu zaměřených. Možnými důsledky „přecházení“ stavů útlumu mohou být pak nemoci (stejně jako má NÁSLEDKY přecházení chřipek na srdce ap.), které jakoukoliv formou omezují lidskou činnost a aktivitu, např. syndrom vyhoření, únavový syndrom, částečná mrtvice, neúrazová ochrnutí, výrazná zhoršení zraku či sluchu, ztráta čichu nebo chuti, ale i běžné choroby poutající nemocného na lůžko. A tak jako jsou pro předcházení chorobám vznikajícím z nerealizace „boje či útěku“ doporučovány pohybové aktivity všeho druhu, bylo by možno doporučovat k předcházení nemocem z nedostatečné realizace „útlumu“ různé relaxační a meditační techniky.

Tak jako vše v dějinách lidstva i útlum jako základní reakce na stres byla a je úmyslně využívána či zneužívána.

Člověk má výhodu v tom, že je schopen (ne vždy a ne každý) díky inteligenci volit rozumem mezi agresí, útěkem a znehybněním.

...i dnes většina lidí dělá mrtvé brouky. Děsivé, apokalyptické a katastrofické teorie o budoucnosti lidstva a Země a články probouzí v lidech základní instinkt mrtvého brouka, protože většina lidí nejsou predátoři a tak vlastně takové články možná nevědomky (ale v nemalé míře možná i úmyslně) probouzí v lidech reakci mrtvého brouka. Utéct není kam a nemají schopnost predátorů, aby udeřili. Proto pravděpodobně nemá smysl jim toto vytýkat, ale naopak je nutno apelovat na jejich inteligenci a schopnost cílené reakce.

Právě poznání může hrát u člověka významnou roli při reakci na stresující vývoj lidských dějin.
Řešením není nevnímání toho, co se připravuje a děje, protože stejně nakonec dojde vývoj tak daleko, že nebude možné si ho nevšimnout, ale připravenost na různé varianty vývoje s jejich pochopením a s pochopením jejich příčin. Jedině toto umožní zvolení takové reakce, která bude odpovídající inteligentní a svobodné bytosti (ve smyslu osvobozenému od všech dogmat, předsudků a vnucených teorií a představ). Čím větší bude počet takovýchto bytostí ve společnosti, tím obtížněji bude možno realizovat plány směřující k omezení svobod a tvůrčích aktivit lidí.

(pokračování článku: http://www.miroslav-zelenka.cz/cz/nenace/zakl)

PS: k předchozímu přísp., doporučená literatura z kursu capzt.cz "Tělo a stres", kterého jsem se zúčastnil jako LAIK (je to i pro širokou veřejnost!!) :

Knihy:
P.Levine: Probouzení tygra, nedávno vyšlo v Maitrea 2011)
- výborná kniha k porozumění stresu a tělu
- Kniha Probouzení tygra nabízí nový, optimistický pohled na trauma. Pohlíží na lidské zvíře jako na jedinečnou bytost obdařenou instinktivní schopností léčit se myslícím duchem, který dokáže tuto vrozenou schopnost zapřáhnout a využít. Kniha se zabývá velmi zajímavou otázkou –
- jak to, že zvířata žijící ve volné přírodě, která běžně čelí ohrožení, jsou jen málokdy traumatizována? Porozumíme-li dynamice, která poskytuje divokým zvířatům odolnost vůči traumatickým symptomům, odhalíme tajemství traumatu i u člověka.
Kniha Probouzení tygra srozumitelně popisuje symptomy traumatu a kroky, které je třeba podniknout k jejich léčení. Trauma často vzniká následkem zdánlivě běžných zážitků a zkušeností. Kniha je průvodcem, který nás zavede do světa téměř nepostřehnutelných, ale velmi mocných impulsů, jež řídí naše reakce na zdrcující životní události. Najdeme zde řadu cvičení, která nám pomohou zaměřit se na tělesné vjemy. Budeme-li těmto vjemům věnovat více pozornosti, můžeme trauma léčit. (léčení traumatu = TĚLU VROZENÁ schopnost transformovat zdrcující zážitky)

(PS: Dr.Levine vydal spolu s Maggie Klineová, ještě velmi pozoruhodnou knihu
Trauma očima dítěte -probouzení obyčejného zázraku léčení
- Techniky "PREVENCE" traumatu, které Levine a Klineová v této knize přinášejí, jsou dokonalé svou moudrostí a jednoduchostí, pozorností k detailu, tím, jak postupujeme krok za krokem, a jasnými principy toho, jak jich použít. Autoři dbají na to, aby byly tyto principy využívány praktickým způsobem tak, aby mohly být naplněny specifické potřeby dětí v různých stádiích vývoje, od raného dětství po dospívání.
- Základní pravda, kterou autoři v knize přinášejí, je, že dospělí mají nejprve věnovat pozornost vlastnímu emočnímu stavu, protože děti mohou uvolnit své napětí pouze v přítomnosti klidného, schopného a konejšivého dospělého. To, kdo jsme, je důležitější než to, co děláme. Přesněji řečeno, to, kdo jsme tváří v tvář znepokojivé situaci, ovlivní podobu i následky toho, co děláme. Levine a Klineová nám dávají příležitost naučit se léčit trauma tím, že budeme následovat toho nejlepšího učitele: naše vlastní tělo a pocity.

S. Keleman: Anatomie emocí. Portál, Praha 2005
- Kniha je pokusem o propojení anatomie lidského těla s oblastí emocí. Keleman popisuje individuální podobu, tvar lidského těla jako výsledek dynamické interakce geneticky daných tvarů s osobním emočním příběhem člověka, jako pokračující proces, ve kterém jsou zapojeny i emoce, myšlenky, zkušenosti. První část knihy se zabývá vznikem a organizací lidského těla, jehož podoba je pozměňována osobní emoční historií, otisky lásky a zklamání, urážek a útoků, výzev i stresů. Druhá část knihy popisuje čtyři základní modely tělesné reakce na strádání - rigidita, zhuštění, oteklost, zborcení - ukazuje jak fungují a naznačuje možnosti změny. Životní výzvy a individuální odpověď na ně formují tělesný tvar, kterým člověk vyjadřuje pocity vzrušení, potřebu sebeprosazení, lásku, sexualitu, péči¦ Tyto pocity jsou základem mezilidských vztahů a možnosti života v lidské pospolitosti.

Další publikace:
S.Sator + H.Morschitzky: Když duše mluví řečí těla (=stručný přehled dějin psychosomatiky, viděl jsem i na webu)
S. Johnson: Charakterové typy člověka. Terapeutická léčba raných poruch. Computer Press, Brno 2007
(na ulozto jsem zahlédl diplomku na podobné téma: Obranné charakterové struktury v psychoterapii zaměřené na tělo)
S. Johnson: Charakterová proměna člověka. Computer Press, Brno 2006
(během bioenerg.cvičení a rozpouštění bloků, dochází ke změnám nejen v těle...!!)
G.Roth: Mapy k extázi
A. Lowen: The Betrayal of the Body, 1967
A.Lowen: Bioenergetika. Portál, Praha 2002
(viděl jsem i na webu)
Edward W.L. Smith: Tělo v psychoterapii. Portál, Praha 2007
R. Kurtz: Hakomi Therapy. Hakomi Institute, Boulder 1983
R. Hoffmann, U. Gudat: Bioenergetická cvičení. Portál, Praha 1993
A. Schwarz, R. Schweppe: Bioenergetika, cvičení proti stresu. Alternativa, Praha 2004
Tarthang Tulku: Tibetská léčebná relaxace Kum Nye. Alternativa, Praha 1995
(viděl jsem i na webu)

Časopisy:
Energy and Character

Odkazy:
http://www.bioenergetic-therapy.com
http://www.hakomiinstitute.com
http://www.gottwald-eidos.de
http://www.biosynthesis.org
http://www.pbsp.cz
http://www.bodyterapie.cz
http://www.bioenergetickacviceni.cz

( na kurzu, který se koná cca 1-2 ročně i pro veřejnost spolu s odborníky,
je na celodenním kursu dost prostoru pro vyzkoušení si bioenergetických cvičení.... , jinak existují i každý měsíc několikahodinová "Seznámení s Bioenergetikou" buď v Praze - CKP Roseta, nebo v CKP Dobřichovice, možná i jinde v republice - viz akce na bioenergetickacviceni.cz, nebo pokud se to někomu zalíbí tak pro větší efekt je možné docházet na bioenergetická cvičení každý týden...nejde o žádnou hlubinnou psychoanalýzu, ani pitvání minulosti, POUZE práce s tělem - uvědomnělým PROCIŤOVÁNÍM toho "Jak na tom zrovna jsme" v daném okamžiku se svým tělem a různými částmi těla, a jak se MĚNÍ tense, bloky, už jen "pouhou" prací (cviky) a uvědomováním si jejich účinku na danou část těla)
-----------

Podobně jako psychoterapeutický směr Bioenergetika (mnohá cvičení lze provádět doma i bez terapeuta!), se začíná rozšiřovat také psychoterap.směr zvaný Biosyntéza (Biosyntéza (zakladatel D.Boadella) je ucelená metoda, zatímco Bioenergetika (zakladatel A.Lowen) je více otevřená a vstřebává mnohé užitečné prvky (např.z východních bojových umění, z jógy, tibetské relaxace, ale i moderních směrů jako je tanec 5 rytmů G.Roth atd.).

Pokud někdo máte doplňující postřehy nebo tipy k uvedené literatuře, nebo předch.příspěvku o "zamrznutí" organismu, tak se podělte, i o své případné dojmy z přečtení některé z knih nebo podobných jiných informací odjinud

Systemika a Systemické konstelace - forma psychologie - nic nevnucuje, nepřikazuje, nesoudí, nediagnostikuje - kladou se otázky, díky kterým si člověk dělá v sobě jasno a vygeneruje si řešení sám....:

Po zadání do googlu slova "systemika" vyjede dost odkazů...týká se to nejen "nemocných", ale kohokoli v životních rozhodování nebo vyrovnávání se s něčím, včetně tzv. koučování (coaching)
http://isystemic.eu/study/systemika.htm

[b:2wqty0u9]VIBRAČNÍ POHYBY PRO UZDRAVENÍ [/b:2wqty0u9]
(pozor - nesouvisí ani s přístroji jako vibrátory, ani s vibračními plošinami na hubnutí !)

S tím zamrznutím jak jsem psal, souvisí "vibrační" uvolňující cviky,
- VĚDOMĚ člověk toho dosáhne , ač někdy to jde někomu hned avšak některý den mu to prostě nejde, a po tréninku se to časem naučí...

např. těchto [u:2wqty0u9][b:2wqty0u9]5 vibračních cviků[/b:2wqty0u9][/u:2wqty0u9] (je jich možná více) :

1.) vstoje přenesením váhy a setrváním v zatížení svalů (a VĚDOMÉM UVOLŇOVÁNÍ V ZÁTĚŽI !) té zatížené jedné nohy

2.) vibrace pánve ("motýlek" - více viz následující příspěvek)

3.) vstoje při zvednutých rukách pomalu za hlavu, setrvat v zátěži a mírně povolovat v zátěži

4.) vstoje celého těla vibrace (od nohou nahoru se šíří po hlavu)

5.) vleže u břišních svalů při zvednutých nohách - paty tlačit ke stropu a prsty rukou do země

PS: našel jsem na youtube 2 videa co nám na kursu "Tělo a stres" pouštěli:

- lední medvěd co po probouzení z uspání, dostává z těla "Neurogenics Trumors" :
http://www.youtube.com/watch?v=51DQL0bBEnc

U člověka je to známé jako
[b:2wqty0u9]Tension and Trauma Releasing Exercises (TRE)[/b:2wqty0u9], nebo [b:2wqty0u9]BODY TREMORS[/b:2wqty0u9]
(pod těmito termíny na youtube je vícero videí..., pokud by to někoho zaujalo..., jako že každý máme za svůj život v těle bloky, a pokud je někdo jako nějak z těla nedostal VČASNOU kompenzací, tak je má nastřádané ze všech nedostatečně zpracovaných mikro a makrotraumat, prožitých od raného dětství až doteď...)

- můžem se my, lidé od medvěda poučit??... třeba takto:

[b:2wqty0u9]Muscular tension release[/b:2wqty0u9]

Naposledy upravil muflon dne čtv led 01, 1970 2:00 am, celkově upraveno 0

80c3ba1000358f50d844ac35b00d7d2c

Technika Třesení
(převzatá i k jiným účelům, z toho jak se používá jako čchikungová "rozcvička" před cvičením taiči...)
http://www.cchi-kung.cz/news/technika-treseni/

Jednou ze základních podmínek úspěšného cvičení čchi kungu je stav uvolnění. Má mnoho úrovní a pro nás je důležité vědět, že jej lze dosáhnout vhodně zvolenými technikami.

Jednou z takových technik je technika třesení tělem.

V našem těle se v průběhu našeho života ukládaly a stále ukládají nevyjádřené emoce, které blokují přirozený tok energie v jejích řečištích. Všichni asi známe těžká ramena ze stresu a zodpovědnosti, kterou nechceme, nebo nemůžeme nést, nebo svírající se žaludek při obavách z výsledku situací denního života. Ale je mnoho i méně zřetelných bloků, které sebou pořád taháme na každém kroku.

Jak z toho ven?

Je tu v nabídce jedna krásná, velmi učinná a dětsky jednoduchá technika!

Technika třesení.

Génius, který ji vymyslel je prostě úžasný. Tolik prospěchu z tak prosté myšlenky a její aplikace!

př.: Mnoho z nás se při chladném počasí a sporém oděvu třese zimou, někdy až neovladatelně. Je to přirozená snaha tělesného vědomí zahřát tělo uvolněním a zprůchodněním energetických drah na povrchu. Proto vydá rozkaz k třasavému pohybu svalů a ten uvolní zatuhlé oblasti a tím i tok čchi.

Známe to také z teorie vnějších (tj.silových) druhů čchi kungu, že v zatnutém svalu čchi nemůže proudit a je z něj vytlačována pryč. Proto se ve cvicích střídá napětí s uvolněním, stará čchi je tedy vytlačena a nová nasáta na její místo.



Takže díky tomuto jednoduchému principu můžeme vědomě a velmi rychle uvolnit celé tělo i mysl. Stačí se jen aspoň patnáct minut vědomě třást.


PŘÍKLAD JAK TO LZE PROVÁDĚT

Postavíme se do základní pozice, s chodidly asi na šířku ramen od sebe. Uvolníme postoj podsazením pánve a vyrovnáme pozici zad a uvolníme ramena, jak je to nejvíce možné.

V tuto chvíli se začneme vědomě třást.

Moje oblíbená verze je ta, že začínám od chodidel a postupně přidávám kotníky, kolena, pánev, břicho, ramena a nakonec hlavu. Jako by třesení postupně tryskalo ze země jako pramen uvolnění!

Hodně pomáhá i představa, že se snažíme rozhýbat velkou plochou desku na které stojíme a která je pružná. Pohyb vychází z pánve a postupně se projevuje dle výše popsaného pořadí.

Jakmile projdeme s vnitřní pozorností (zaměřené dovniř těla) třesením až na vrchol hlavy, tak už se třese celé tělo.

Buďte totální!

Staňte se třesením!

Zapomeňte na sebe a jen vnímejte ten pohyb (bez nějakého omezování myslí - "jak teď asi musím blbě vypadat..." ap.). Udělejte si z toho meditaci v pohybu.



Čím více se do třesení ponoříte a zcela uvolníte, tím lepší bude výsledek!

Technika má dvě plnohodnotné části. Víme, že existují ve všem ve Vesmíru dvě polarity. Jang i jin. Aktivita i klid.

Takže i zde je plnohodnotnou částí techniky klid.

Po skončení třesení (po nejméně patnácti minutách!) se dokonale zastavíme. Zkuste se prostě zastavit, jako když někdo zastaví promítání filmu!

Neztuhněte, jen se zastavte a nic nedělejte. Jen vnímejte pocity, které se dostaví po třesení!

Zůstaňte takto přiměřenou dobu, ať se výsledek třesení může projevit!

Tato technika přináší mnoho prospěchu. Pokud nežijete nějakým extrémním životním stylem, může vám už jen tato jednoduchá technika přinést výbornou zdravotní prevenci a posilu.

Velkou podporou a také snadným odměřením délky třesení je vhodná hudba. Měla by být v rychlejším rytmu, ale ne agresivní. Když znáte délku skladeb, můžete tak snadno zjistit délku vašeho třesení. Můžete se také lépe uolnit a ponořit do techniky, když vás vede hudba.



Kdykoliv tedy ucítíte stres, nepříjemné pocity, nebo se budete chtít uvolnit před nebo po cvičení, technika třesení je přesně to co pomůže!