O.K., pán Jarda.
Dnes som si dal kefír s maslom a banánmi (ktoré v kefíre rozmixované kvasili cez noc v izbovej teplote), bez kvaseného ovsa či klíčenej a k tomu deň kvasenej pohánky.
Potom som (pred mäsom - druhé jedlo) samostatne zjedol kvasený ovos, dal som si ho s maslom a soľou, mleté farebné korenie.... FUUUUUJ.... Vyslovene sa mi to chuťovo hnusilo, dojedol som to s odporom.
Taký kvasený ovos sa v kefíre a so sladkými banánmi chuťovo "stratí", alebo zneutralizuje tak, že to vo výsledku chutí dobre. Ale samotný ? FUJ, aspoň mne sa z jeho chuti dvíha žalúdok...
Som zvedavý na samostatnú klíčenú a deň kvasenú pohánku, keď si ju dám len s maslom, a za tým mäso s maslom, zeleninou. Klíčená pohánka a k tomu krátkodobo kvasená (samozrejme potom uvarená) už nebude tak celkom škrob. Iné mi neostáva. Chcem jesť 2 jedlá denne, a prijať nejakých 110g sacharidov/deň.
Ak nebude dobre chutiť sama o sebe ani pohánka (klíčená, krátkodobo kvasená a potom uvarená), tak budem zbytok sacharidov (mimo 2 banány, kefír, deci cviklovej kvasenej šťavy denne, asi 50ml ananásovej šťavy denne) dopĺňať klíčenou a varenou jazmínovou ryžou natural...
Škoda, že kombinácia kefíru a kvasenej varenej obilniny (resp. ŽIADNEJ obilniny) nie je vhodná..... Zdá sa mi, že som to aj tak pociťoval (hoci nevoľno mi nebolo), len som si to nechcel priznať...

Ale predsa len otázka.... Kombinácia kefíru s klíčenou a uvarenou pohánkou by sa tiež "bila" ? Či v tomto prípade to už nie je také zrejmé ? ...

Zkus se podívat na ruskou ovesnou mouku tolokno (slovansky tolkbno, slovinsky tlakno, polsky tlokno, od slova tlak, tlouci; tlučená) - tradiční způsob výroby je den a noc namáčení v řece, přes den paření (bobtnání) na sítu u kamen a poté následuje sušení až pražení v peci, dřívější zdroje hovoří o nádobě na horkých kamenech - chuť odpovídá různým barevným odstínům mouky. Nebo celozrnný žitný kváskový chléb, který je spolu se sedlým mlékem prověřen generacemi našich předků. Přeci to vše teď nehodíš do stoupy - pohanku s rutine, ovesný šlem a beta glukany.

Vařená rýže (máčená natural) má méně výživných látek - bílkovin, alkalických minerálů a prebiotické vlákniny než obiloviny, bílá takřka žádné, ale neobsahuje již antinutriční látky z hnědého obalu, což je významné plus. Parboiled mi moc nechutná. Paleo nemá tak úplně pravdu, lepek byl nalezen na zubech Afričanů z období před 3,4 - 4 miliony let a na štěpení (i vařeného) škrobu amylázou jsou hominidé považovaní za vývojového předchůdce člověka geneticky adaptováni vlastní tvorbou tohoto enzymu odhadem 2 miliony let - co drasticky škodí je bělení (oxidace) mouky, jedovaté chemické přísady a průmyslová výroba potravin s obsahem rafinovaných rostlinných olejů. V období paleolitu lidé přijímali 35-45% energie ze sacharidů (větší fyzická aktivita), včetně obilných zrn.

Ajaj, a co potom základní pokrm prostých lidí pražmo – na pánvi či v plochém pekáči opražená nezralá obilná zrna. Jedlo se většinou rozdrcené, smíchané s mlékem nebo vodou na kaši. Svátečnější pražmo bylo smíchané s ovocem a mlékem.

http://zkvaseno.blogspot.cz/2014/10/oves.html
http://www.beetsandbones.com/tolokno-or ... -porridge/
http://articles.mercola.com/sites/artic ... -diet.aspx

Ve dnech konzumace brambor, rýže - byť natural a pohanky budeš mít málo životně důležité prebiotické vlákniny, ale možná to vyvážíš rezistentním škrobem. V paleolitu byl vzhledem k nízkokalorické potravě příjem vlákniny dokonce 100 gramů denně.

Z nahrazení krupicové kaše ovesným toloknem budou mít radost a zdravotní prospěch především malé děti a z celozrnného žitného nejlépe kváskového chleba většina dospělých. Jedná se o tradiční potraviny a výrobní postupy prověřené tisíciletími.

Klicky su uz povazovane za zeleninu. Po uvareni sa na tom nic nezmeni. Tazke s kefirom sa to moze.

Ovos je asi najchutnejsia obilovina, ma najviac tukov, betaglukany, ked odhliadnes od toho, ze obsahuje lepok, tak je to asi najvyzivnejsia a zaroven najchutnejsia obilovina. Neviem, preco ho kvasis, asi kvoli odstraneniu anti-nutrientov? Bohuzial, neobsahuje ziadnu fytazu, takze antinutrienty sa neodstrania ani kvasenim. Musis tam pridat fytazu z nejakeho ineho zdroja, napriklad nadrtenej raze, alebo pohanky. Problem kvasenia je, ze naozaj pokazi chut toho ovsa, mne to tiez vadilo. Inak chutovo su ovsene vlocky super, aj samotny uvareny ovos.
Ten postup odstranenia antinutrientov u ovsa je nasledovny: hrncek ovsa zaliat teplou vodou, okolo 37-45 stupnov, zrazit pH, napriklad jablcnym octom (da sa pouzit aj prave kefir alebo podmaslie, ci citronova stava), cca 1 cajova lyzicka jablcneho octu 5% na 2dcl vody a pridat jednu polievkovu lyzicu nadrtenej raze alebo pohanky. Zamiesat, a najlepsie uchovat v teple niekolko hodin, najlepsie cez noc. Pri teplote 45 stupnov enzymi pracuju najrychlejsie a do 3 hodin by malo byt po antinutrientoch. Najlepsie to nechat cez noc 8-10 hodin, samotnym dlhsim macanim sa stava ovos este lahsie stravitelnejsi. Ale ak ho predtym klicis, a potom uvaris, to staci na odstranenie antinutrientov. A tam by uz nebola nakysla chut.

Chtěla bych se podělit o zkušenost. Měla jsem v mražáku kefírové houbičky pro případ, že by se s těmi co jsem používala něco stalo a celkem jsem na ně zapoměla. Když jsem na ně narazila, tak jsem zjistila, že tam jsou víc jak dva roky. Chtěla jsem je vyhodit, neb jsem si říkala, že je po nich i tak vypadaly ale pak jsem si řekla, že to přece jenom zkusím je oživit. Světe div se ony dělají kefír jako o život. Nenapadlo by mě, že tak dlouho vydrží

S kefírem jsem začátečník, vyrábím ho v syrovém mléce, nepřevařuji.
Nevím co dělám dobře, nebo blbě.

První kefír, který jsem si troufl vypít, byl hezky hustý, voňavý, nakyslý a chutnal dost podobně jako z obchodu.
Udělal se hodně rychle, (cca za den a pak ještě dva dny v lednici) když jsem ho vyrobil v pozůstatku předchozího kefíru, který jsem raději vylil.

Druhým už jsem si nebyl tak jistý, přišlo mi, že některé jeho malé části byly jakoby zkažené. Ten byl v lednici již bez houbiček.

Čím to může být, špatným promícháním? starším mlékem, malým počtem houbiček? skladováním?

Možná přejdu na čerstvé mléko z obchodu,protože to syrové je k dispozici 1x týdně.
Těžko odhadnout, každé mléko se chová jinak a kefírky si na ně musí zvyknout. Spíše bych vydržel co to bude dělat po více dnech.
Díky za zkušeosti

S kefírem jsem začátečník, vyrábím ho v syrovém mléce, nepřevařuji.
Nevím co dělám dobře, nebo blbě.

První kefír, který jsem si troufl vypít, byl hezky hustý, voňavý, nakyslý a chutnal dost podobně jako z obchodu.
Udělal se hodně rychle, (cca za den a pak ještě dva dny v lednici) když jsem ho vyrobil v pozůstatku předchozího kefíru, který jsem raději vylil.

Druhým už jsem si nebyl tak jistý, přišlo mi, že některé jeho malé části byly jakoby zkažené. Ten byl v lednici již bez houbiček.

Čím to může být, špatným promícháním? starším mlékem, malým počtem houbiček? skladováním?

Možná přejdu na čerstvé mléko z obchodu,protože to syrové je k dispozici 1x týdně.

Díky za zkušeosti