A ten butyrát potlačuje zánět pouze v trávícím traktu nebo může zklidnit i bolavé koleno třeba ?

Ve střevě za normálních okolností pouze vzniká a řeší pak celé tělo.

Existuje nějaký rozumný způsob ( vynechme probiotika na míru nebo transplantaci ) jak dostat bakterie produkující butyrát do střeva pokud by tam nebyly ? Četl jsem že při výrobě másla nebo kefíru butyrát vzniká, což mě vede k tomu že nějaký ty bakterie tam být musí. Mohl by tedy třeba domácí kefír je tam dopravit ?

Existuje nějaký rozumný způsob ( vynechme probiotika na míru nebo transplantaci ) jak dostat bakterie produkující butyrát do střeva pokud by tam nebyly ? Četl jsem že při výrobě másla nebo kefíru butyrát vzniká, což mě vede k tomu že nějaký ty bakterie tam být musí. Mohl by tedy třeba domácí kefír je tam dopravit ?

jak dostat bakterie produkující butyrát do střeva pokud by tam nebyly

Co jsem tak slyšel od lidí, co si nechali vyrobit probiotika na míru, tak byli velmi zklamaní, prý to nefunguje. Jen přišli o velké peníze, ale efekt nulový. Vypadá, že se zřejmě jedná jen o dobrý byznys.

V másle je butyrát který je vysoce protizánětlivý, ale nejde o primární zdroj této látky. Za normálních okolností se tvoří ve střevě na balastní vláknině a produkují ho bakterie které se rezistentním škrobem živí. Jiná věc je pokud tam ty bakterie nemáte, nebo nemají co požírat pak pochopitelně tuto látku netvoří a máslo může představovat její zásadní zdroj. Další možnost je vitamín B1 který také není v dnešní stravě zrovna ideálně zastoupen a v tomto případě není problém vyzkoušet nějaký lepší B komplex co se bude dít.

Ještě jsem si na něco vzpomněl. Před několika lety jsem se bál kvasinky a zkusil jsem na 14 dní přestat jíst pečivo. Za 14 dní ukrutná bolest rukou jako nyní. Začal jsem jíst pečivo a za 14 dní kompletně fuč. Všiml jsem si že se mi od tohoto experimentu změnila stolice. Je více průjmovitá místo více zácpovité stolice než předtím. Je v pečivu něco co by to mohlo dělat ? Bude to něco co se těžko hledá v jiných potravinách. Našel jsem že v pšenici může být trocha inulinu. Je tam ještě něco zajímavého, co preferovaně není nikde jinde ? Děkuji

Vedeli ste, že biochemik maďarského pôvodu (ten, ktorý objavil vitamín C) v roku 1926 izoloval vitamín C najprv z nadobličiek býka, a až o 4 roky neskôr z pomarančovej, kapustovej (zelí) a paprikovej šťavy???

A vedeli ste, že vitamín C sa nachádza v tkanivách živočíchov, ale aj v púčikoch/pupenech stromov v dostatočnom množstve?

V roku 1535 boli vyliečení zo skorbutu/kurdějí námorníci takým spôsobom, že vypili odvar z mladých zelených šťavnatých výhonkov zo smreka.

Znova sa (mi) potvrdilo, že "keď človek dostatočne dlho hľadá, tak nájde". Mám kefírové zrná od miekarenskej firmy s nasledovným zložením:

Lactobacilli: Lb. acidophilus, Lb. brevis, Lb. cellobiosus, Lb. delbrueckii subsp. bulgaricus, Lb. parakefir sp. nov, Lb. lactis, Lb. fructivorans, Lb. helveticus subsp. lactis, Lb. kefiri, Lb. kefiranofaciens, Lb. plantarum, Lb. paracasei subsp. paracasei, Lb. delbrueckii subsp. actis, Lb. hilgardii, Lb. kefir granum sp. nov, Lb. casei subsp. rhamnosus, Lb. casei subsp. pseudoplantarum

Streptococci / lactococci: Lactococci lactis subsp. lactis, Lc. lactis var. diacetylactis, Lc. lactis subsp. moris, Streptococci salivarius subsp. thermophilus, Strep. lactis, Enterococcus durans, Leuconostoc cremoris, Leuc. mesenteroides

Kvasinky: Candida kefir, C. pseudotropikalis, C. rancens, C. tenuis, Kluyveromyces lactis, Kluyveromyces marxianus var. marxianus, K. bulgaricus, K. fragilis / marxianus, Saccharomyces subsp. Torulopsis holmii, Saccharomyces lactis, Sacc. carlsbergensis, Sacc. unisporus, Debaryomyces hansenii, Zygosaccharomyces rouxii

Acetobakterie Acetobakter: aceti A. rasens

Dlho som surfoval PubMed, Frontiers a ďalšie a narazil som na dve zaujímavé štúdie, podľa ktorých špekulanti dokážu konvertovať anorganický seleničitan sodný (údajne je toxický?) na organický selenometionín alebo selenocystín. Kvasinky skúmané v druhej štúdii obsahuje pekárenské droždie (https://sk.wikipedia.org/wiki/Pek%C3%A1 ... o%C5%BEdie).

"Some Lactobacilli can accumulate and biotransform Se salts into seleno-amino acids and SeNPs. [] Our results show that Lb. brevis CRL 2051, Lb. plantarum CRL 2030, and F. tropaeoli CRL 2034 could be used for the development of nutraceuticals or as starter cultures for the bio-enrichment of fermented fruit beverages with SeCys and SeNPs."
Biotransformation of Selenium by Lactic Acid Bacteria: Formation of Seleno-Nanoparticles and Seleno-Amino Acids:
https://www.frontiersin.org/articles/10 ... 00506/full

The bioavailability of selenium in Saccharomyces cerevisiae:
https://www.sciencedirect.com/science/a ... 8315000421

"According to recent studies, some yeast strains (Saccharomyces cerevisiae and S. bayanus) and mushrooms (Lentinus edodes) have demonstrated the ability to take up inorganic selenium in culture media and transform inorganic selenium into its organic form via a bioconversion process."
Production of Selenomethionine-Enriched Bifidobacterium bifidum BGN4 via Sodium Selenite Biocatalysis:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6278457/