Tak asi není, ovšem nedovedu si dost dobře představit jak si bez zkušeností vyberete adekvátně schopného člověka.

Pane Jardo, je to ale strasne tezke. I pres ty pravdy, co jem pred par minutami napsala, mi to stale nejak drhne. Ono je asi neco jineho vedet jak a opravdu to delat.

Dobrý den pane Jardo a všichni ostatní, mám velký problém s rodiči. Mají o mě strach, kvůli mému novému stylu stravování (podle těchto stránek). Pochybují o mém duševním zdraví, nevím jak je přesvědčit, že vím, co dělám, včera z nich dokonce vypadlo, že skončím v blázinci a vyhodí mě ze školy. Moje váha byla vždycky nízká, nyní jsem zhubla 2 kg, což si myslím není nijak hrozné, ale moje BMI je 17,6. Mají strach možná také proto, že jsem jedináček a po tom všem, co si můžou přečíst v různých debilních článcích o „zdraví“. Navíc teď začínají prázdniny, tak budu odkázána na domácí stravu a pod stálým dohledem. Já si nevím rady, oni jsou úplně šílení, nutí mě se před nimi vážit, pořád zkoumají, co jsem celý den jedla, najednou mi kontrolují žebra a prý, že mám kostnaté zápěstí, ale já jsem to tak měla odjakživa! Jen se jim to teď najednou zdá. Mám pocit, jako by je najednou chytil nějaký amok strachu a zatemnil jim mozek. Je mi 20, ale stále žiju u nich a jsem na nich závislá. Jen bych dodala, že jejich hlavní stravou je chleba, bez něj, polévky a vařeného oběda s masem si myslí, že musí každý zemřít. Ještě bych chtěla říct, že o víkendu jím jejich domácí obědy (nedá se jinak). http://vlasta.atlas.centrum.cz/tema-tydne/2011/5/19/clanky/chci-jist-zdrave-jsem-nemocna/ Jestli si přečtou tohle, tak myslím, že mám ústav pro duševně choré jistý. Proč je v téhle debilní společnosti tak těžké být zdravý Prosím vás ostatní na fóru, jak tohle řešíte?

Dobrý den pane Jardo a všichni ostatní, mám velký problém s rodiči. Mají o mě strach, kvůli mému novému stylu stravování (podle těchto stránek). Pochybují o mém duševním zdraví, nevím jak je přesvědčit, že vím, co dělám, včera z nich dokonce vypadlo, že skončím v blázinci a vyhodí mě ze školy. Moje váha byla vždycky nízká, nyní jsem zhubla 2 kg, což si myslím není nijak hrozné, ale moje BMI je 17,6. Mají strach možná také proto, že jsem jedináček a po tom všem, co si můžou přečíst v různých debilních článcích o „zdraví“. Navíc teď začínají prázdniny, tak budu odkázána na domácí stravu a pod stálým dohledem. Já si nevím rady, oni jsou úplně šílení, nutí mě se před nimi vážit, pořád zkoumají, co jsem celý den jedla, najednou mi kontrolují žebra a prý, že mám kostnaté zápěstí, ale já jsem to tak měla odjakživa! Jen se jim to teď najednou zdá. Mám pocit, jako by je najednou chytil nějaký amok strachu a zatemnil jim mozek. Je mi 20, ale stále žiju u nich a jsem na nich závislá. Jen bych dodala, že jejich hlavní stravou je chleba, bez něj, polévky a vařeného oběda s masem si myslí, že musí každý zemřít. Ještě bych chtěla říct, že o víkendu jím jejich domácí obědy (nedá se jinak). http://vlasta.atlas.centrum.cz/tema-tydne/2011/5/19/clanky/chci-jist-zdrave-jsem-nemocna/ Jestli si přečtou tohle, tak myslím, že mám ústav pro duševně choré jistý. Proč je v téhle debilní společnosti tak těžké být zdravý Prosím vás ostatní na fóru, jak tohle řešíte?